Zatímco Bidenova administrativa čelila rekordním počtům migrantů na hranicích s Mexikem, Trumpova druhá vláda nyní realizuje nejrozsáhlejší deportační kampaň v moderní historii USA.
Americká imigrační politika prochází dramatickou proměnou. Po čtyřech letech, kdy Bidenova administrativa zaznamenala rekordní počty migrantů na jižní hranici, nastoupila Trumpova druhá vláda s radikálně odlišným přístupem. Zatímco Biden čelil kritice za údajně ‘otevřené hranice’, Trump nyní realizuje masivní deportační operace, které označuje za největší v americké historii.
Statistiky z Bidenova období skutečně ukazují bezprecedentní čísla. Podle údajů Migration Policy Institute dosáhly setkání s migranty na americko-mexické hranici 8,6 milionu během Bidenova mandátu, přičemž rekordní roky byly 2022 a 2023. V průměru to znamenalo 2 miliony pokusů o překročení hranice ročně mezi lety 2021 až 2023. Tyto údaje však zahrnují i opakované pokusy téže osoby – míra recidivy dosáhla v roce 2021 až 27 procent, což bylo výrazně více než 7 procent v roce 2019.
Bidenova administrativa přitom nebyla nečinná. V roce 2024 deportovala 271 000 nelegálních imigrantů, což představovalo desetiletý rekord a překonalo i Trumpovo maximum z roku 2019, kdy bylo deportováno 267 000 lidí. Administrace také zavedla řadu opatření včetně pravidla ‘Secure the Border’, které pozastavuje nárok na azyl při překročení průměru 2 500 setkání denně po dobu sedmi dnů.
Kritici Bidenovy politiky však poukazují na to, že z milionů zadržených migrantů bylo do USA propuštěno 2,5 milionu lidí, zatímco 2,8 milionu bylo vyhoštěno nebo vyexpedováno. Republikáni tvrdí, že až 85 procent migrantů bylo propuštěno do země, což však platí pouze pro určité měsíce, nikoliv pro celé období.
Trumpův návrat do úřadu v lednu 2025 znamenal okamžitou změnu kurzu. Nová administrativa jmenovala Toma Homana ‘hraničním carem’ a zahájila to, co označuje za největší deportační program v americké historii. Podle údajů z prosince 2024 bylo v prvním měsíci Trumpova úřadování deportováno 37 660 lidí, což je paradoxně méně než měsíční průměr 57 000 deportací pod Bidenem v roce 2024.
Administrativa však tvrdí výrazně vyšší čísla. V říjnu 2025 ministerstvo vnitřní bezpečnosti oznámilo, že z země bylo odstraněno více než 2 miliony lidí – 527 000 deportováno a 1,6 milionu ‘dobrovolně se samo-deportovalo’. Tyto údaje však zpochybňuje Center for Migration Studies, který je označuje za ‘sebeslužnou fantazii’ a odhaduje reálná čísla na zhruba desetinu tvrzených samo-deportací.
Trumpova politika jde daleko za rámec pouhých deportací. Administrace rozšířila imigrační zadržování, povolila razzie v ‘citlivých zónách’ jako jsou školy, nemocnice a náboženská místa, a nasadila tisíce agentů ICE do operací typu ‘door to door’. Podle údajů z ledna 2026 bylo během prvního roku Trumpova druhého mandátu zaznamenáno 16 incidentů, kdy agenti ICE stříleli na lidi, což vedlo ke čtyřem úmrtím a sedmi zraněním.
Ekonomické dopady jsou značné. Předběžné údaje sčítání obyvatel ukázaly, že mezi lednem a červencem 2025 opustilo americkou pracovní sílu 1,2 milionu imigrantů. Ekonomové varují před ‘sérií otřesů pro velkou část americké ekonomiky’, zejména v sektorech jako je stavebnictví, výroba, zemědělství a služby, které zaměstnávají velký počet nelegálních imigrantů.
Finanční náklady jsou astronomické. Trumpův ‘velký, krásný zákon’ schválený v červenci 2025 vyčlenil přibližně 170 miliard dolarů (asi 3,9 bilionu korun) na podporu hraničních a imigračních cílů administrativy. Z toho 45 miliard dolarů (přibližně 1 bilion korun) je určeno na imigrační zadržovací centra a 30 miliard dolarů (asi 690 miliard korun) na najímání dalšího personálu ICE.
Kontroverze vyvolává i využití vojenské základny Guantanamo Bay pro zadržování migrantů. Ačkoliv počáteční plány na masové využití této lokace se ukázaly jako problematické kvůli logistickým a právním překážkám, v červnu 2025 administrativa oznámila plány na posílání tisíců zadržených migrantů do Guantanama.
Americká imigrační politika se tak dostala do bodu, kdy se střetávají dva radikálně odlišné přístupy. Zatímco Bidenova éra byla charakterizována snahou o humanitárnější přístup při současném zvládání bezprecedentního přílivu migrantů, Trumpova druhá administrativa prosazuje tvrdou linii s důrazem na masové deportace a odstrašení. Otázkou zůstává, zda některý z těchto přístupů dokáže nabídnout dlouhodobé řešení komplexního problému americké imigrace.
Leave a reply
Czech-press.cz je nový hráč ve světě žurnalistiky
