Nebezpečné dny pro požáry se ztrojnásobily. Svět hoří častěji a současně

Počet dní s ideálními podmínkami pro vznik požárů se za posledních 45 let téměř ztrojnásobil. Klimatická změna je za více než 60 % tohoto nárůstu.

Synchronní požární počasí mění pravidla hry

Čísla jsou alarmující. V roce 1979 svět zažíval průměrně 22 dní ročně s takzvaným synchronním požárním počasím – tedy situací, kdy horko, sucho a vítr vytváří ideální podmínky pro vznik požárů ve více regionech současně. V letech 2023 a 2024 už to bylo přes 60 dní ročně. Téměř trojnásobek!

Nová studie publikovaná v časopise Science Advances odhaluje znepokojující trend. Když více míst na planetě hoří současně, hasiči prostě nestíhají. Sousední země si už nemohou navzájem pomáhat – všichni bojují s vlastními plameny.

‘Tady se věci začínají lámat,’ říká John Abatzoglou, spoluautor studie z Kalifornské univerzity v Merceru. Jako bývalý hasič vím, co to znamená. Když se požáry rozšíří současně na více místech, systém kolabuje.

Amerika hoří nejhůř

Kontinentální Spojené státy zažívaly v letech 1979-1988 průměrně 7,7 synchronních požárních dnů ročně. Za posledních deset let už to je 38 dní ročně – pětinásobný nárůst!

Ale to není nic proti jižní Jižní Americe. Tam se situace změnila dramaticky. Z původních 5,5 synchronních dnů ročně (1979-1988) na neuvěřitelných 70,6 dnů za poslední dekádu. V roce 2023 to bylo dokonce 118 dní.

‘Zvyšuje se pravděpodobnost rozsáhlých požárních epidemií,’ vysvětluje hlavní autor studie Cong Yin, také z UC Merced. Počasí je jen jeden rozměr. Potřebujete také kyslík, palivo jako stromy a křoví, a zapálení – blesk, žhářství nebo lidské nehody.

Klimatická změna za vším

Více než 60 % globálního nárůstu synchronních požárních dnů lze připsat klimatické změně způsobené spalováním uhlí, ropy a zemního plynu. Vědci to zjistili pomocí počítačových simulací, které porovnávaly posledních 45 let s fiktivním světem bez zvýšených skleníkových plynů.

Ze 14 globálních regionů pouze jihovýchodní Asie zaznamenala pokles synchronního požárního počasí. Pravděpodobně proto, že tam je vlhčeji.

Vědci se nezaměřili na skutečné požáry, ale na počasí: teplo se silnými větry a suchým vzduchem i půdou. ‘Tyto změny zvyšují pravděpodobnost požárů, které bude velmi obtížné uhasit,’ varuje Abatzoglou.

Systém pomoci se rozpadá

Problém není jen v počtu nebezpečných dní. Jde o to, že regiony, které dříve měly požární sezóny v různých obdobích a mohly si navzájem pomáhat, se nyní překrývají.

Mike Flannigan z Thompson Rivers University v Kanadě, který se na studii nepodílel, to považuje za klíčové: ‘Extrémní požární počasí je primární faktor zvyšujících se dopadů požárů po celém světě. A také je důležité, že se regiony, které si dříve mohly pomáhat, nyní překrývají.’

Jako sportovec vím, že týmová práce je základ úspěchu. Když se rozpadne koordinace, prohrává celý tým. V tomto případě celá planeta.

Co nás čeká

Studie ukazuje jasný trend: svět se otepluje a požáry budou častější a ničivější. Synchronní požární počasí znamená, že více míst bude ohroženo současně.

Data z roku 2024 potvrzují, že trend pokračuje. Podle nejnovějších zpráv bylo 2024 nejhorším rokem pro lesní požáry v historii měření – shořelo nejméně 13,5 milionu hektarů lesa, což je plocha zhruba velikosti Řecka.

Vědci varují: pokud neomezíme emise skleníkových plynů, situace se bude jen zhoršovat. Požáry budou větší, častější a ničivější. A pomoc nebude k dispozici, protože všichni budou bojovat s vlastními plameny.