Oscarový scenárista propuštěn z íránského vězení po 17 dnech

Mehdi Mahmoudian, spoluautor oscarového filmu Byla to jen nehoda, je na svobodě. Sedmnáct dní strávil za mřížemi kvůli kritice íránského režimu.

Svoboda po sedmnácti dnech

Konečně! Mehdi Mahmoudian je venku. Scenárista nominovaný na Oscara za film Byla to jen nehoda byl propuštěn z věznice Nowshahr na severu Íránu. Sedmnáct dní za mřížemi – to je cena za odvahu říct pravdu. Spolu s ním byli propuštěni i Vida Rabbani a Abdollah Momeni. Všichni tři podepsali ‘Prohlášení sedmnácti’, které ostře kritizovalo Alího Chameneího a jeho brutální potlačování demonstrantů.

Kauci zaplatili každý 6,5 miliardy tomanů – to je zhruba 230 tisíc korun. Revoluční soud je propustil podmíněně. Režim je obvinil z ‘urážky nejvyššího vůdce’ a ‘propagandy proti Islámské republice’. Klasika.

Filmová spolupráce za mřížemi

Mahmoudian a režisér Jafar Panahi se poznali ve vězení. Tam vznikla jejich kreativní spolupráce. ‘Protože strávil devět let života ve vězení, věděl jsem, že má hluboké porozumění různým lidem ve společnosti,’ vysvětlil Panahi. Proto ho pozval ke spolupráci na scénáři.

Film Byla to jen nehoda vypráví příběh bývalých íránských politických vězňů. Ti unesou muže, o kterém si myslí, že je jejich bývalý mučitel. Ale nejsou si jistí. Je to thriller o pomstě, odpuštění a morálních dilematech. Panahi ho natočil tajně, bez oficiálního povolení íránských úřadů.

Oscarový úspěch a represe

Film získal Zlatou palmu v Cannes a je nominovaný na dva Oscary – za nejlepší mezinárodní film a nejlepší původní scénář. Francie ho poslala jako svého kandidáta, protože má francouzské koproducenty. Írán ho samozřejmě nepodpořil.

Mahmoudian už dříve strávil pět let ve vězení (2009-2014) za ‘vzpouru proti režimu’. Dokumentoval týrání vězňů v zadržovacím centru Kahrizak. Jeho reportáže pomohly k uzavření centra. Celkem strávil téměř deset let života za mřížemi kvůli své občanské a novinářské činnosti.

Panahi sám čelí ročnímu trestu vězení. Plánuje se vrátit do Íránu po Oscarech 15. března. ‘Vím, že může být těžké pochopit, jak je má existence sdílena s kolegy, rodinou, matkou, sourozenci a přáteli, kteří jsou stále v Íránu a mají zákaz práce,’ řekl.

Krvavé protesty a mezinárodní tlak

Proč vlastně skončili za mřížemi? Kvůli ‘Prohlášení sedmnácti’. V něm sedmnáct osobností – včetně Panahi, nositelky Nobelovy ceny míru Narges Mohammadi a režiséra Mohammada Rasoulofa – obvinilo Chameneího z ‘masového a systematického zabíjení občanů’.

Protesty v prosinci a lednu si vyžádaly tisíce obětí. Podle některých zdrojů bylo zabito 30 až 40 tisíc lidí během pouhých dvou dnů. Režim odpověděl digitálním blackoutem a brutálními represemi. Mezinárodní tlak roste. O víkendu se v Mnichově konala masová demonstrace na podporu íránských protestujících.

‘Mehdi Mahmoudian, Vida Rabbani a Abdollah Momeni pokojně uplatnili své právo vyjádřit své názory, ale režim odpověděl obviněním z urážky nejvyššího vůdce,’ prohlásil Panahi. ‘Takováto obvinění se již léta používají jako nástroje ke kriminalizaci myšlení, umlčování kritiky a vzbuzování strachu ve společnosti.’