Když si děti nesmí bezpečně hrát na školním dvoře: Jak vlna antisemitských útoků mění život v evropských městech

Představte si, že jste v sobotu ráno v amsterdamském Buitenveldertu. Klidná čtvrť plná rodinných domů, kosher restaurací a synagog. A najednou otřesení, výbuch, který slyšíte ulice daleko. Dva podezřelí na skútru právě zaútočili na ortodoxní židovskou školu Cheider, jedinou svého druhu v celém Nizozemsku. A víte, co je na tom nejděsivější? Že to už není výjimka, ale součást série útoků, které v posledních dnech otřásly Evropou.

Série útoků, která budí Evropu

Den před amsterdamským útokem hořela synagoga v Rotterdamu. O dva dny dříve výbuch zasáhl synagogu v belgickém Liège. Antisemitské útoky na židovské instituce se šíří Evropou s alarmující pravidelností. Nizozemská ministerka vnitra Femke Halsema označila sobotní útok za „zákeřný akt agrese vůči židovské komunitě”, zatímco premiér Rob Jetten slíbil rychlé jednání s komunitou.

Buitenveldert symbolizuje moderní evropský židovský život. Čtvrť postavená kolem synagog a komunitních center, kde by se děti měly cítit bezpečně na cestě do školy. Jenže realita je jiná. Židovské školy v Amsterdamu už mají trvalou bezpečnostní službu a po sérii útoků byla opatření ještě zpřísněna.

Když bezpečnost ovládne každodenní život

Asi si říkáte, jak to může rodina vydržet? Podle posledních evropských statistik bylo 37 % židů v roce před průzkumem obtěžováno kvůli svému původu, přičemž většina z nich zažila obtěžování opakovaně. Představte si, že se musíte každé ráno rozhodovat, zda dítě pošlete do židovské školy nebo ne. Zda si necháte na dveřích mezuzu, nebo ji raději sundáte.

Přibližně polovina evropských židů se bojí o bezpečnost své rodiny a více než 70 % občas skrývá svou židovskou identitu. Bezpečnostní opatření židovských komunit se stala běžnou součástí života. Rodiny mění trasy dětí do školy, vyhýbají se synagogám bez ozbrojené ochrany a odstraňují ze svých domovů vše, co by je mohlo identifikovat jako židy.

Není to jen o tom, že se situace zhoršuje. Je to také o tom, jak se z pohotovosti stal normální stav. Obavy o bezpečnost nutí mnoho židů skrývat svou identitu, což znamená skrývat část sebe sama.

Čísla, která děsí

Tohle vás možná překvapí, ale statistiky jsou ještě alarmujícíjší než jednotlivé útoky. 96 % evropských židů uvedlo, že se v roce před průzkumem setkalo s antisemitismem. 90 % respondentů se setkalo s antisemitismem online během 12 měsíců, přičemž 37 % případů pocházelo od uživatelů, kteří používali své skutečné údaje.

Spojené království zaznamenalo 201 násilných incidentů, Německo 148 a Francie 106. Od října 2023 některé organizace hlásí nárůst antisemitských incidentů o více než 400 %. Není to jen o číslech. Za každým procentem se skrývají konkrétní rodiny, které zvažují, zda zůstat v Evropě, nebo odejít.

Antisemitismus v online prostoru se stává stále agresivnějším. Pouze 28 % respondentů nahlásilo nejnovější incident antisemitského obtěžování a jen 11 % nahlásilo diskriminaci. Proč? Hlavním důvodem pro nenahlášení je pocit, že se nic nestane nebo nezmění.

Rodiny před nejtěžším rozhodnutím

Asi neexistuje těžší rozhodnutí než uvažovat o emigraci kvůli tomu, kdo jste. 38 % evropských židovských lídrů uvádí, že antisemitismus je nyní větší hrozbou než v roce 2021, přičemž obavy z „terorismu a násilí proti židům” vzrostly ze 53 % na 64 %. Představte si, že musíte vysvětlovat dětem, proč nesmí nosit židovské symboly ve škole.

Paradoxně, zatímco některé židovské rodiny z Evropy odcházejí, jiné přicházejí. 82 % evropských židovských lídrů uvádí, že jejich závazek k Izraeli se po 7. říjnu zesílil, přičemž mladší generace častěji souhlasí, že „Izrael je kritický pro židovský život v diaspoře”.

Možná si říkáte, proč se někdo rozhodne zůstat. Evropští židé emigrace zvažují především bezpečnost svých dětí, ale zároveň zde mají práci, přátele, celý život. Není to jen o útěku. Je to o tom, kde se cítíte doma.

Česká realita je odlišná

A co my? Jak vypadá situace v České republice? Podle předsedy Federace židovských obcí Petra Papouška zůstává Česká republika jednou z nejbezpečnějších zemí v Evropě pro židovský život, ačkoli antisemitismus zde existuje.

V roce 2024 vzrostl počet antisemitských incidentů o 8 %, což je výrazně pomalejší nárůst než předchozí roky s 90 % růstem. Více než 95 % incidentů se odehrává online. Zatímco krajně pravicový extremismus zůstává dominantním zdrojem, antisemitismus z krajní levice vzrostl o více než 200 % a „nový antisemitismus” spojený s kritikou Izraele se zvýšil téměř o 50 %.

Česká vláda nedávno schválila Národní strategii boje proti antisemitismu na období 2025–2030, která se zaměřuje na demokratické hodnoty, bezpečnost komunit, vzdělávání a online nenávist. Klíčové cíle zahrnují zlepšení institucionální koordinace a monitoring incidentů. Strategie antisemitismus 2025-2030 představuje závazek České republiky vůči evropským partnerům.

Evropa konečně jedná

Není to jen o tom, že se situace zhoršuje. Je to i o tom, že Evropa konečně reaguje koordinovaně. EU a některé její členské státy zavedly opatření a akční plány na potírání antisemitismu. Země musí více investovat do ochrany židovských lidí v těsné spolupráci s dotčenými komunitami.

EU strategie antisemitismus na období 2021–2030 zahrnuje konkrétní opatření: financování bezpečnosti, vzdělávací programy, koordinaci mezi členskými státy a snahy o odstraňování online obsahu. Online platformy musí řešit a odstraňovat antisemitský obsah podle evropského zákona o digitálních službách a lépe vyšetřovat nezákonný antisemitský obsah.

A víte, co je na tom důležité? Že se nejedná jen o papírové strategie. Investice do bezpečnosti židovských komunit se zvyšuje, vznikají koordinační centra jako to v České republice a vzdělávací programy se rozšiřují.

Možná je to právě ten moment, kdy Evropa ukáže, že hodnoty, o kterých mluví, jsou pro ni skutečně důležité. Není dokonalá, ale aspoň se nepřetvařuje, že se nic neděje. A to je začátek.