Čína čelí energetické krizi kvůli válkám v Íránu a Venezuele

Americké vojenské zásahy proti Íránu a Venezuele ohrožují čínské dodávky ropy, které tvoří pětinu celkového importu. Peking se nyní musí spoléhat na dražší alternativy, především ruskou ropu.

Čína ztrácí klíčové dodavatele ropy

Čína se ocitla v energetické krizi poté, co americké vojenské zásahy narušily dodávky ropy z Íránu a Venezuely. Tyto dvě země představovaly téměř pětinu čínského importu ropy, přičemž Írán sám dodával zhruba 1,38 milionu barelů denně, což činilo 13,4 procenta celkového čínského importu.

Zvláště bolestivá je ztráta íránské ropy, kterou Čína nakupovala se slevou 8 až 10 dolarů (přibližně 180 až 230 korun) za barel oproti tržním cenám. Tato úspora byla klíčová pro čínské nezávislé rafinerie, známé jako ‘teapot’ rafinerie, které se soustředí především v provincii Šan-tung a jejichž ziskovost závisí na optimalizaci nákladů na suroviny.

Stínová flotila a obcházení sankcí

Čína po léta využívala sofistikované mechanismy k obcházení amerických sankcí proti íránské ropě. Klíčovou roli hrála takzvaná ‘stínová flotila’, která představuje 17 procent všech tankerů přepravujících ropu po moři.

Tyto lodě používají řadu skrytých mechanismů, včetně přenosu ropy z lodi na loď na otevřeném moři, vypínání automatických identifikačních systémů a falšování GPS souřadnic. Často také mění názvy a duplikují přenosy, aby se vyhnuly detekci. Většina íránské ropy přicházející do čínských přístavů byla oficiálně označována jako pocházející ze třetích zemí, jako jsou Malajsie nebo Indonésie.

Rusko jako hlavní beneficient

Největším vítězem současné situace se stává Rusko, které se již v roce 2025 stalo největším dodavatelem ropy do Číny se 17,5 procenty celkového importu. Moskva nyní může přesměrovat část svých vývozů z Indie do Číny, čímž současně sníží americký tlak na Dillí a podpoří Peking.

Tato redistribuce již začala po poklesu venezuelských dodávek a nyní se pravděpodobně urychlí. Trumpovy zásahy dávají Moskvě příležitost znovu potvrdit klíčový argument rusko-čínského sbližování: že námořní cesty pro dodávky surovin do Číny mohou být Spojenými státy kdykoliv přerušeny.

Ekonomické dopady a dlouhodobé strategie

Ztráta levné íránské a venezuelské ropy znamená pro Čínu nejen vyšší náklady, ale také tlak na celé segmenty ekonomiky. Malé rafinerie, které tvoří asi čtvrtinu veškeré čínské rafinérské kapacity, budou čelit stlačeným maržím a vyšším domácím cenám.

Čína může ztracené objemy nahradit zvýšením importu ze Saúdské Arábie, Iráku, Ruska a Brazílie, ale tyto dodávky budou dražší a často méně vhodné z hlediska kvality. To automaticky znamená snížení konkurenceschopnosti energeticky náročného exportu.

Peking se však na tuto situaci připravoval již od začátku desetiletí 2010. Diverzifikoval dodavatele napříč různými regiony a vybudoval strategické ropné rezervy v objemu 1,3 miliardy barelů, aby tlumil náhlé šoky.

Nový zákon o etnické jednotě vyvolává kritiku

Zatímco Čína řeší energetickou krizi, její parlament schválil kontroverzní zákon o ‘etnické jednotě’, který výrazně posiluje pozici mandarínštiny na úkor menšinových jazyků. Nová legislativa vyžaduje, aby vzdělávací instituce používaly mandarínštinu jako hlavní vyučovací jazyk a aby studenti dosáhli ‘základní znalosti’ tohoto jazyka po dokončení povinného vzdělávání.

Zákon se dotkne především regionů s velkými nečínskými populacemi, včetně Tibetu, Vnitřního Mongolska a Sin-ťiangu, kde se tradičně mluví tibetsky, mongolsky a ujgursky. Organizace na ochranu lidských práv kritizují zákon jako nástroj nucené asimilace, který má ‘přerušit vazby dětí na jejich identitu, historii a kulturu’.

Jimmy Lai se vzdává odvolání

V jiné významné zprávě z Hongkongu se 78letý mediální magnát Jimmy Lai rozhodl neodvolat se proti svému odsouzení za narušování národní bezpečnosti. Lai, zakladatel nyní zrušených novin Apple Daily, byl v únoru odsouzen k 20 letům vězení za spiknutí s cizími silami a vydávání podvratných materiálů.

Toto rozhodnutí ukončuje několikaletou právní bitvu a může otevřít cestu k diplomatickým jednáním o jeho propuštění. Prezident Trump, který se Laiovou kauzou zabýval již během svého prvního funkčního období, má na konci března navštívit Peking a setkat se s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem.

Zajímavostí je, že Lai minulý týden vyhrál odvolání v samostatném případu podvodu, což by mohlo zkrátit jeho celkový pobyt ve vězení o dva až čtyři roky. Stále však bude muset strávit ve vězení až do roku 2042, kdy mu bude 95 let.