Čtyři roky války změnily všechno: Ukrajina se brání, mírové rozhovory se blíží

Zatímco se svět soustředí na novou válku mezi USA, Izraelem a Íránem, ukrajinský konflikt vstupuje do pátého roku s nadějí na mírová jednání.

Svět se během posledních dnů otřásl novými událostmi na Blízkém východě. Společný útok USA a Izraele na Írán, při kterém byl zabit nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí, přesunul pozornost médií od jiného konfliktu, který už čtyři roky sužuje Evropu.

Válka na Ukrajině mezitím pokračuje s nezmenšenou intenzitou. Podle nejnovějších údajů ukrajinského generálního štábu utrpěly ruské síly od začátku invaze v únoru 2022 ztráty přesahující 1,26 milionu vojáků. Jen za poslední den bylo eliminováno 870 ruských vojáků. Čísla jsou ohromující – mluvíme o největším konfliktu v Evropě od druhé světové války.

Prezident Trump se mezitím snaží splnit svůj slib ukončit ukrajinskou válku do června. Po telefonátu s ukrajinským prezidentem Zelenským oznámil, že další kolo trilaterálních rozhovorů mezi USA, Ruskem a Ukrajinou se uskuteční začátkem března v Ženevě. ‘Očekáváme, že toto setkání vytvoří příležitost posunout jednání na úroveň lídrů,’ řekl Zelenskyj.

Rusko mezitím kontroluje přibližně 20 procent ukrajinského území, což zahrnuje i Krym a části východní Ukrajiny obsazené už v roce 2014. Přestože Putin původně plánoval rychlé vítězství během několika dnů, fronta se nyní pohybuje jen po centimetrech.

Zajímavé je, že i přes probíhající válku s Íránem plánují USA pokračovat v mírových rozhovorech o Ukrajině. Podle zdrojů Bloombergu se očekává, že jednání proběhnou kolem 4. až 5. března, navzdory tomu, že Trumpova administrativa současně vede vojenskou kampaň proti Íránu.

Ukrajinské síly mezitím pokračují v útocích na ruské cíle hluboko v týlu. Jen tento týden zasáhly drony továrnu na rakety ve Votkinska, která se nachází přibližně 1 200 kilometrů od ukrajinských hranic. Tyto útoky na zbrojní průmysl jsou součástí strategické kampaně zaměřené na narušení ruských dodavatelských řetězců.

Evropské země mezitím převzaly hlavní břemeno podpory Ukrajiny poté, co Trump pozastavil americkou vojenskou pomoc. Podle Mezinárodního měnového fondu byla schválena půjčka 8,1 miliardy dolarů (přibližně 186 miliard korun) na čtyři roky, která je součástí širšího mezinárodního balíčku podpory v hodnotě 136,5 miliardy dolarů (asi 3,1 bilionu korun).

Situace na frontě zůstává napjatá. Ruské síly nedávno obsadily vesnici Biliakivka v Dněpropetrovské oblasti, zatímco ukrajinské jednotky pokračují v protiútocích na jihu země. Podle Zelenského se ukrajinským silám podařilo od konce ledna znovu dobýt 400 čtverečních kilometrů území.

Největší výzvou zůstává energetická infrastruktura. Rusko pokračuje v systematických útocích na elektrárny a rozvodny, což způsobuje blackouty po celé zemi. Jen minulý týden Rusko vypustilo více než 1 500 dronů a nejméně 90 raket, přičemž Ukrajina dokázala sestřelit většinu z nich.

Mírová jednání zatím narážejí na zásadní neshody. Moskva požaduje kontrolu nad celým Donbasem, průmyslovým srdcem Ukrajiny, zatímco Kyjev odmítá jakékoli územní ústupky bez pevných bezpečnostních záruk od spojenců. Podle finského prezidenta Alexandra Stubba jsou vyjednavači ‘blíže dohodě než kdykoli během války’, ale nejtěžších pět procent jednání teprve čeká.

Zatímco se pozornost světa upírá k novému konfliktu na Blízkém východě, ukrajinská válka pokračuje svým vlastním tempem. Čtyři roky bojů změnily nejen mapu Evropy, ale i celý mezinárodní systém. Otázka zní: podaří se Trumpovi splnit slib a ukončit konflikt do června, nebo bude válka pokračovat i v pátém roce?