Genetické důkazy odhalují pravěké párové preference: Neandertálští muži si vybírali ženy moderního člověka

Nová studie publikovaná v časopise Science vysvětluje, proč chromozom X moderních lidí obsahuje tak málo neandertálské DNA. Odpověď se skrývá v pradávných párových preferencích našich předků.

Genetická hádanka chromozomu X

Moderní lidé nesou v průměru jedno až dvě procenta neandertálské DNA ve svých genomech, což je pozůstatek křížení, které probíhalo před více než 40 000 lety. Tato genetická stopa se však nevyskytuje rovnoměrně – chromozom X obsahuje neandertálské DNA jen minimum. Genetici proto dlouho hovořili o takzvaných ‘neandertálských pustinách’, úsecích chromozomu X, kde by podle očekávání měla být neandertálská genetická stopa, ale chybí téměř úplně.

Tradiční vysvětlení předpokládalo, že některé neandertálské geny byly pro moderního člověka biologicky nevhodné nebo dokonce škodlivé. Přirozený výběr je proto měl postupně z lidské populace odstranit. Nový výzkum týmu Sarah Tishkoffové z Pensylvánské univerzity však naznačuje, že skutečný důvod může být mnohem sociálnější.

Překvapivé objevy v neandertálské DNA

Vědci se rozhodli zjistit, zda podobná genetická výměna probíhala i opačným směrem. Zkoumali proto DNA tří známých neandertálských jedinců z lokalit Altaj, Čagyrskaja a Vindija a porovnali ji s rozsáhlým souborem genomů současných Afričanů, kteří posloužili jako kontrolní skupina.

Výsledek vědce překvapil. Zatímco moderní lidé mají na chromozomu X velmi málo neandertálské DNA, neandertálci naopak nesli výrazný přebytek lidské DNA právě na svých X chromozomech – asi o 62 procent více než na ostatních chromozomech. Tento genetický paradox poskytl klíčovou odpověď.

Sociální vzorce párování v pravěku

Kdyby byly geny obou druhů skutečně biologicky nekompatibilní, lidská DNA by chyběla i na neandertálských X chromozomech. Protože se tam naopak objevuje ve velkém množství, hypotézu genetické nekompatibility je možné prakticky vyloučit.

Klíč k pochopení leží v dědičnosti chromozomu X. Ženy mají dva chromozomy X, zatímco muži nesou jeden chromozom X a jeden Y. Při rozmnožování matka vždy předává chromozom X, otec ho však předává pouze dcerám. Chromozom X se proto dědí po matkách častěji než po otcích.

Pokud ke křížení docházelo převážně mezi neandertálskými muži a ženami moderního člověka, do lidského genofondu by proniklo relativně málo neandertálské DNA z chromozomu X – a přesně to dnes výzkumníci pozorují. Studie publikovaná 26. února 2026 v časopise Science tak naznačuje, že při křížení neandertálců s Homo sapiens šlo převážně o páry tvořené neandertálskými muži a ženami moderního člověka.

Co to znamená pro pochopení našich předků

Genetické signatury a modely naznačují, že neandertálští muži mohli inklinovat k ženám moderního člověka – nebo snad měli něco, čemu ženy Homo sapiens nedokázaly odolat. Oblasti zcela prosté neandertálské DNA tak nejsou výsledkem přirozeného výběru, ale otiskem vzorců párování starých 40 000 let.

Tým Sarah Tishkoffové nyní plánuje jít ještě dál. Vědci chtějí analyzovat poměr genetické rozmanitosti mezi chromozomy X a ostatními chromozomy, aby zjistili více o sociální organizaci neandertálských skupin. Výzkum by mohl přinést odpovědi na otázky, zda ženy zůstávaly ve své rodné skupině a muži migrovali, nebo naopak docházelo k přesunům žen mezi komunitami.

Takové poznatky by pomohly osvětlit sociální strukturu našich nejbližších evolučních příbuzných a ukázat, jak pradávné párové preference formovaly genetické dědictví, které neseme dodnes.