Konec íránské jaderné dohody: Deset let po podpisu skončila JCPOA v troskách

V říjnu 2025 oficiálně skončila jedna z nejvýznamnějších mezinárodních dohod posledních let. Íránská jaderná dohoda JCPOA, která měla zabránit vývoji íránských jaderných zbraní, se rozpadla po deseti letech plných napětí a vzájemných obviňování.

Dohoda, která měla změnit svět

Společný komplexní akční plán (JCPOA) byl podepsán 14. července 2015 ve Vídni po dlouhých a vyčerpávajících jednáních. Dohoda mezi Íránem a skupinou P5+1 (pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN plus Německo) měla být průlomem v řešení íránské jaderné krize.

Podstata dohody byla jednoduchá: Írán se zavázal omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení mezinárodních sankcí. Konkrétně to znamenalo, že Íránci mohli obohacovat uran pouze do 3,67 procenta, což je úroveň vhodná pro jaderné elektrárny. Zároveň se zavázali k rozsáhlému mezinárodnímu monitoringu svých jaderných zařízení.

Trumpův odchod a íránská odpověď

Zlom přišel 8. května 2018, kdy Donald Trump oznámil jednostranné vystoupení Spojených států z dohody. Americký prezident označil JCPOA za ‘nejhorší dohodu všech dob’ a obnovil tvrdé sankce proti Íránu.

Íránská odpověď na sebe nenechala dlouho čekat. Od července 2019 začal Írán postupně porušovat ustanovení dohody. Zvýšil obohacování uranu na 20 procent, později dokonce na 60 procent – úroveň nebezpečně blízkou zbranním 90 procentům. Podle nejnovějších údajů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) z května 2025 měl Írán ve svých zásobách přes 408 kilogramů uranu obohaceného na 60 procent.

Poslední pokusy o záchranu

Ani po Trumpově návratu do Bílého domu v roce 2025 se nepodařilo situaci vyřešit. Od dubna 2025 probíhalo několik kol nepřímých jednání mezi Spojenými státy a Íránem prostřednictvím Ománu.

Steve Witkoff, americký zvláštní vyslanec, a íránský ministr zahraničí Abbas Araghchi se snažili najít kompromis. Írán nabídl třístupňový plán: dočasné snížení obohacování uranu na 3,67 procenta výměnou za přístup k zmrazeným finančním aktivům, následné trvalé zastavení vysokoúrovňového obohacování a obnovení inspekčního režimu IAEA.

Jednání však ztroskotala na zásadních rozdílech. Trump požadoval úplné zastavení obohacování uranu s slovy ‘říkám žádné obohacování. Ne 20 procent, ne 30 procent’, zatímco Írán trval na svém právu na mírové využití jaderné energie včetně obohacování.

Vojenské útoky a eskalace

Situace se dramaticky zhoršila 13. června 2025, kdy Izrael zaútočil na íránská jaderná zařízení. Izraelský premiér Benjamin Netanyahu prohlásil, že útoky byly ‘preventivní’, protože Írán byl ‘blíže než kdy jindy k získání jaderné zbraně’.

Útoky zasáhly klíčová íránská jaderná zařízení včetně Natanzu, Fordow a Isfahánu. Podle IAEA byla zničena nadzemní část pilotního závodu na obohacování paliva v Natanzu, kde Írán vyráběl uran obohacený na 60 procent.

O týden později, 21. června 2025, se k útokům připojily i Spojené státy vlastními nálety na íránská jaderná zařízení. Trump později tvrdil, že útoky ‘zničily’ tři jaderná zařízení a vrátily íránský program ‘v podstatě o desítky let zpět’.

Konec dohody a nejistá budoucnost

Evropské země – Francie, Německo a Spojené království – se pokusily zachránit alespoň zbytky dohody aktivací takzvaného ‘snapback’ mechanismu v srpnu 2025. Ten umožňoval automatické obnovení sankcí OSN proti Íránu.

18. října 2025, přesně deset let po přijetí dohody, Írán oficiálně oznámil ukončení JCPOA. Prohlásil, že všechna omezení jeho jaderného programu jsou neplatná, i když zůstává otevřený diplomacii.

Dnes se Írán nachází v patové situaci. Podle odborníků by mohl teoreticky vyrobit dostatek štěpného materiálu pro pět jaderných zbraní během jednoho týdne. Samotná výroba funkční zbraně by však trvala měsíce až roky. Mezinárodní společenství tak stojí před otázkou, jak zabránit další eskalaci a najít cestu zpět k diplomacii v jedné z nejnapjatějších oblastí světa.