
Nemáte čas na posilovnu? Podle nové mezinárodní studie stačí pouhých pět minut intenzivnější aktivity denně k výraznému prodloužení života.
Revoluce v přístupu k pohybu
Zapomeňte na hodiny v posilovně a složité tréninkové plány. Nová rozsáhlá studie publikovaná v prestižním časopise The Lancet přináší revoluční zjištění: už pouhých pět minut středně intenzivní fyzické aktivity denně může snížit riziko předčasného úmrtí až o deset procent.
Výzkumníci analyzovali data více než 135 tisíc dospělých ze Spojených států, Velké Británie, Norska a Švédska. Výsledky jsou jasné: každá minuta se počítá. Největší přínos přitom zaznamenali ti nejméně aktivní lidé – což je skvělá zpráva pro všechny, kdo mají pocit, že ‘už je pozdě začínat’.
Jako bývalý běžec vím, že bariéra vstupu bývá často psychická. Lidé si myslí, že pokud nemají čas na pravidelný trénink, nemá smysl dělat nic. Tahle studie tento přístup ‘všechno, nebo nic’ definitivně vyvrací.
Co znamená pět minut v praxi
Pět minut intenzivnější aktivity? To je rychlá chůze na autobus, krátká projížďka na kole nebo svižný výšlap po schodech místo čekání na výtah. Nemusí jít ani o nepřerušených pět minut – kumulace krátkých epizod funguje stejně dobře.
‘Mírné aktivity jsou ty, při kterých se trochu více zadýcháme a zahřejeme,’ vysvětluje Daniel Bailey z Brunelovy univerzity v Londýně. Stačí tedy jednoduché každodenní činnosti jako svižná chůze, domácí práce nebo zahradničení.
Ještě zajímavější je zjištění ohledně sezení. Zkrácení doby sezení o třicet minut denně může snížit celkovou úmrtnost o sedm procent. Pro mnohé z nás, kteří trávíme osm hodin denně u počítače, je to zásadní informace.
Věda za čísly
Studie se zaměřila na dvě klíčové oblasti: množství denního pohybu a dobu strávenou sezením. Pokud by se drobná změna – přidání pouhých pět minut aktivity denně – promítla do chování celé populace, mohla by podle vědců znamenat až desetiprocentní pokles celkové úmrtnosti.
‘Naše výsledky jasně ukazují, že malé kroky mohou mít velký význam. Nemusíte běhat maratony,’ uvádí spoluautorka studie Maria Hagströmer. Pro mnoho lidí je podle další spoluautorky Ing-Mari Dohrn snazší přidat krátké úseky pohybu než zásadně měnit celý životní styl.
Vědci přitom důkladně kontrolovali všechny faktory, které by mohly výsledky zkreslit: věk, pohlaví, vzdělání, příjem, kouření, alkohol, stravu, spánek i rodinnou anamnézu. Efekt krátkých intenzivních pohybů se ukázal jako nezávislý na těchto proměnných.
Praktické tipy pro každý den
Jako někdo, kdo se sportu věnuje aktivně, musím říct: tahle studie je osvobozující. Bariéra vstupu je prakticky nulová. Můžete vyběhnout schody místo čekání na výtah, sprintovat na tramvaj, energicky vysávat byt nebo se během pracovní pauzy projít rychlým tempem kolem bloku.
Klíčové je přerušit několikahodinové sezení. Při telefonování se projít. Každou půlhodinu se na pár minut zvednout a protáhnout. Nejde o fitness cíle, ale o drobné návyky, které snižují škody způsobené tím, že osm hodin denně sedíme.
Světová zdravotnická organizace stále doporučuje alespoň 150 minut středně intenzivní aktivity týdně. To je ideál. Nová studie ale ukazuje, že i malý krok má obrovský význam. Každý pohyb se počítá – a největší zdravotní přínos vidíme u těch, kdo jsou dnes nejvíce neaktivní.














