Pod Antarktidou sílí největší gravitační díra planety: Vědci odhalili její 70milionovou historii

Nová studie odhalila, že nejsilnější gravitační anomálie na Zemi pod Antarktidou se postupně prohlubuje už desítky milionů let. Její zesilování přitom časově odpovídá vzniku antarktických ledovců.

Gravitační díra velikosti kontinentu

Antarktida skrývá pod svým ledovým příkrovem jednu z největších záhad planety. Není to fyzická díra v zemi, ale oblast s výrazně oslabenou gravitací, kterou vědci nazývají Antarctic Geoid Low. Tato gravitační anomálie je tak silná, že hladina oceánu kolem Antarktidy je přibližně o 120 metrů nižší než globální průměr.

Gravitace na Zemi není všude stejná. Závisí na rozložení hmoty v zemském nitru – různé horniny mají různou hustotu, což vytváří nerovnoměrné gravitační pole. Zatímco na povrchu jsou tyto rozdíly nepatrné (váha člověka by se lišila jen o pár gramů), pro oceány jsou podstatné. Voda přirozeně teče tam, kde je gravitace silnější.

Rentgenový snímek celé planety

Geofyzici Alessandro Forte z Floridské univerzity a Petar Glišović z Pařížského institutu fyziky Země vytvořili unikátní ‘rentgenový snímek’ naší planety. Místo rentgenových paprsků využili seismické vlny z zemětřesení, které se šíří různou rychlostí podle hustoty materiálu, kterým procházejí.

‘Představte si, že děláte CT snímek celé Země, jenže místo záření používáme zemětřesení,’ vysvětluje Forte. Z těchto dat vědci vytvořili trojrozměrný model hustoty zemského pláště a odvodili nový model celkového geoidu, který porovnali s přesnými satelitními měřeními gravitace.

Stroj času odhalil dramatické změny

Výzkumníci použili svůj model jako stroj času a ‘přetočili’ vývoj planety o 70 milionů let zpět. Zjistili překvapivou věc: gravitační deprese u Antarktidy existuje nejméně 70 milionů let, v minulosti ale byla výrazně slabší.

Zásadní změna nastala před 50 až 30 miliony lety. V hlubokém plášti pod Antarktidou začal současně stoupat teplejší a lehčí materiál, zatímco chladnější a hustší horniny klesaly ještě níže. Tato kombinace procesů výrazně prohloubila deficit hmoty pod kontinentem a celkovou gravitační anomálii zesílila. Zajímavé je, že právě v této době – před 34 miliony lety – se Antarktida začala výrazně zaledňovat.

Spojitost s klimatem zůstává záhadou

Načasování zesilování gravitační díry a nástupu antarktického zalednění není náhodné. Gravitační pole totiž ovlivňuje i hladinu moře – pokud se gravitace nad určitou oblastí oslabí, může tam klesnout i hladina oceánu. To mohlo teoreticky ovlivnit podmínky, ve kterých se začal tvořit mohutný antarktický ledový štít.

‘Pokud dokážeme lépe pochopit, jak zemské nitro ovlivňuje gravitaci a hladinu moří, získáme vhled do faktorů, které mohou být důležité pro růst a stabilitu velkých ledových štítů,’ říká Forte. Zatím jde ale jen o hypotézu, kterou vědci teprve ověřují.

Okno do budoucnosti planety

Studie publikovaná v prosinci 2025 v časopise Scientific Reports představuje zhruba desetiletí práce. Výsledky ukazují, jak procesy hluboko pod povrchem mohou přetvářet gravitační pole planety způsobem, který je překvapivý a současně měřitelný.

Výzkum má význam i mimo Zemi. Dlouhovlnné gravitační anomálie jsou otisky vnitřní dynamiky planet – poskytují vodítka o tom, jak uniká teplo z planety a jak se pohybuje hustý materiál. Na světech jako Mars nebo Venuše odhalují kosmické sondy gravitační variace, které naznačují vnitřní struktury a dávnou geologickou aktivitu. Země je unikátní tím, že gravitační měření lze ověřit seismologií a geologickými záznamy.