Smrt íránského vůdce otřásla světem. Hormuzský průliv se stal epicentrem globální krize

Zabití nejvyššího íránského vůdce Alího Chameneího při americkém a izraelském útoku rozpoutalo vlnu odvetných úderů napříč Perským zálivem. Lodní doprava v klíčovém Hormuzském průlivu se téměř zastavila.

Konec éry Chameneího

Sobotní ráno 28. února 2026 změnilo Blízký východ navždy. Alí Chámeneí, nejvyšší íránský vůdce, zahynul při koordinovaném útoku USA a Izraele na jeho rezidenci v Teheránu. Po 35 letech u moci skončila jedna z nejdelších autoritářských vlád současnosti.

Prezident Trump potvrdil Chameneího smrt na sociální síti Truth Social. ‘Byl zabit společně s dalšími vrcholnými vůdci,’ napsal. Íránská státní média později oficiálně oznámila 40denní smutek a týden státních svátků.

Operace dostala kódové jméno ‘Epic Fury’. Podle izraelských zdrojů bylo při úvodních úderech zabito přes 40 íránských představitelů včetně sedmi vysokých obranných a zpravodajských činitelů.

Íránská odveta zasáhla celý region

Írán odpověděl masivními útoky na americké základny napříč regionem. Exploze otřásly Dubají, Dauhá, Manámou i dalšími městy Perského zálivu.

V SAE bylo zasaženo letiště v Abú Dhabí, kde zahynul jeden člověk a sedm bylo zraněno. Dubajské letiště, nejrušnější světový dopravní uzel, muselo pozastavit provoz. Exploze poškodily i luxusní hotely na Palm Jumeirah.

Íránské útoky pokračovaly i v neděli a pondělí. Celkem bylo v SAE zaznamenáno 165 balistických raket a 541 dronů. Většinu se podařilo sestřelit, ale trosky způsobily požáry v přístavu Jebel Ali a poškodily obytné budovy.

‘Slyšeli jsme tucet explozí. Většina z nich zněla jako rakety Patriot zachycující íránské střely,’ popsal situaci v Dauhá reportér Al Jazeery.

Hormuzský průliv – tepna světové ekonomiky v ohrožení

Nejkritičtější situace vznikla v Hormuzském průlivu. Tímto úzkým průchodem o šířce pouhých 40 kilometrů prochází pětina světové ropy – přibližně 20 milionů barelů denně v hodnotě 500 miliard dolarů (asi 11,5 bilionu korun) ročně.

Íránské revoluční gardy začaly varovat lodě, aby průlivem nepropluly. Podle evropských námořních zdrojů dostávaly plavidla rádiové zprávy: ‘Žádná loď nesmí projet Hormuzským průlivem.’

Velké lodní společnosti jako Maersk, Hapag-Lloyd a CMA CGM okamžitě pozastavily dopravu regionem. Tanky čekají na obou stranách průlivu nebo mění kurz směrem k Africe kolem mysu Dobré naděje.

‘Hormuzský průliv je kritický pro globální energetické trhy. Přibližně 30 procent světové námořní ropy prochází touto vodní cestou,’ vysvětluje analytička Muyu Xu ze společnosti Kpler.

Ceny ropy letí vzhůru, svět se připravuje na krizi

Ropa Brent, která v pátek stála 73 dolarů za barel, má v pondělí otevřít na 85-90 dolarech. Analytici varují před možným nárůstem až na 100 dolarů.

Problémy se netýkají jen ropy. Přes průliv prochází také pětina světového obchodu se zkapalněným zemním plynem, především z Kataru. Na rozdíl od ropy neexistují strategické rezervy plynu.

Burzy v regionu se propadají. Kuvajtská burza pozastavila obchodování, saúdskoarabský Tadawul klesl o 1,5 procenta, katarský benchmark o 2 procenta.

Velké kontejnerové společnosti přesměrovávají lodě kolem Afriky, což prodlouží dopravu o týdny. ‘Pokud se konflikt protáhne, vytvoří to významné narušení globálního obchodu,’ varují experti.

Trump mezitím vyzval Íránce: ‘Až skončíme, převezměte svou vládu. Bude vaše. Tohle bude pravděpodobně vaše jediná šance na generace.’