Trumpovy cla padla, ale prezident se nevzdává: Nové tarify už jsou tady

Nejvyšší soud USA označil Trumpova cla za nezákonná a otevřel cestu k refundacím v hodnotě přes 3,8 bilionu korun. Prezident ale okamžitě zavedl nová desetiprocentní cla a hrozí jejich zvýšením na 15 procent.

Když se Donald Trump dozvěděl o rozhodnutí Nejvyššího soudu během schůzky s guvernéry v Bílém domě, prý jen řekl ‘to je ostuda’ a opustil místnost. Bylo 20. února 2026 a soudci poměrem 6:3 právě prohlásili jeho rozsáhlá cla za nezákonná. Ale Trump není typ, který by se vzdal.

Ještě týž den večer oznámil na své sociální síti Truth Social nová desetiprocentní cla na všechny importy. O víkendu je pak zvýšil na 15 procent s poznámkou, že rozhodnutí soudu bylo ‘směšné, špatně napsané a mimořádně protiamerické’. Nová cla začala platit v úterý 25. února, ale mají časové omezení – vyprší za 150 dní, pokud je Kongres neprodlouží.

Co se vlastně stalo? Nejvyšší soud rozhodl, že Trump překročil své pravomoci, když používal zákon o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA) z roku 1977 k zavedení cel. Předseda soudu John Roberts napsal, že prezident si nárokuje ‘nezávislou moc zavádět cla na importy z jakékoli země, jakéhokoli produktu, v jakékoli výši, po jakoukoli dobu’ jen na základě dvou slov oddělených šestnácti dalšími. ‘Tato slova nemohou unést takovou váhu,’ konstatoval.

Rozhodnutí má obrovské finanční dopady. Podle odhadů americká vláda vybrala na základě nyní nezákonných cel přes 160 miliard dolarů (asi 3,8 bilionu korun). Firmy už podaly tisíce žalob s požadavkem na vrácení peněz s úroky. Federální soudce Richard Eaton minulý týden rozhodl, že všichni importéři mají nárok na refundace.

Pro malé firmy to znamená naději na úlevu. ‘Konečně můžu začít znovu rozšiřovat svůj byznys,’ řekl Nik Holm, šéf společnosti Terry Precision Cycling. ‘Bude trvat měsíce, než se náš dodavatelský řetězec vrátí do normálu, ale těšíme se na vrácení těchto nesprávně vybraných poplatků.’

Nejde ale jen o peníze. Rozhodnutí soudu je podle expertů důležitým signálem o ústavních limitech prezidentské moci. Frank Bowman, emeritní profesor práva z University of Missouri, to označil za ‘první pokus Nejvyššího soudu udělat něco s Trumpovým generalizovaným útokem na právní stát’. Soudci se podle něj rozhodli říct ‘ne’ prezidentovu vzdoru vůči zákonu.

Zahraniční partneři jsou zmatení. Evropská unie, největší obchodní partner USA, ‘pečlivě analyzuje’ rozhodnutí soudu. Francouzský prezident Emmanuel Macron ocenil ‘existenci brzd a protivah v demokraciích’. Indie pozastavila plány na dokončení dočasné obchodní dohody, Evropský parlament odložil hlasování o obchodní dohodě už podruhé.

Trump ale nenechává nic náhodě. Ministr financí Scott Bessent oznámil, že administrativa použije jiné právní nástroje – sekce 232 a 301 obchodních zákonů – k zavedení nových cel. Podle jeho odhadů to ‘povede k prakticky nezměněným příjmům z cel v roce 2026’. Obchodní zástupce Jamieson Greer navíc naznačil možnost nových vyšetřování nekalých obchodních praktik, která by mohla vést k dalším clům.

Demokrati v Senátu mezitím představili zákon požadující úplné vrácení peněz s úroky. ‘Donald Trump ukradl vaše peníze svými nezákonnými cly,’ napsala senátorka Elizabeth Warren na síti X. Guvernér Kalifornie Gavin Newsom to vyjádřil ještě ostřeji: ‘Je čas zaplatit, Donalde. Tato cla nebyla nic jiného než nezákonné vybírání peněz.’

Pro běžné Američany to znamená, že cla Trumpa představovala největší daňové zvýšení za více než 30 let – v průměru 1 000 dolarů (23 tisíc korun) na domácnost v roce 2025 a 1 300 dolarů (30 tisíc korun) v roce 2026. Nyní sice padla nezákonná cla, ale nová desetiprocentní (možná patnáctiprocentní) tarifa je nahradila.

Trump se během tiskové konference ostře pustil i do soudců, které sám jmenoval. O Neilu Gorsuchovi a Amy Coney Barrett řekl, že jejich rozhodnutí bylo ‘hrozné’ a že je to ‘ostuda pro jejich rodiny’. Přesto se nevzdává svého obchodního programu, který považuje za klíčový pro americkou ekonomiku.

Celá situace ukazuje napětí mezi prezidentskými ambicemi a ústavními omezeními. Zatímco Trump hledá nové cesty, jak prosadit svou obchodní politiku, soudy a Kongres mu připomínají, že i prezidentská moc má své hranice. Otázka zní: jak dlouho bude trvat, než se najde nová rovnováha mezi ekonomickými cíli a právním řádem?