Trumpovy cla skončila u soudu, ale prezident už spouští novou strategii

Čísla hovoří jasně: 175 miliard dolárů, tedy více než 3,8 bilionu korun. Tolik činí odhadovaná hodnota refundací, které americké firmy mohou požadovat po historickém rozhodnutí Nejvyššího soudu USA. Soudci rozhodli poměrem 6 : 3, že Trump překročil svou pravomoc, když uvalil rozsáhlá cla na základě zákona o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA) z roku 1977. Jenže kdo čekal konec obchodních válek, přepočítal se. Už tentýž večer Trump podepsal nové globální desetiprocentní clo na základě Obchodního zákona z roku 1974.

Historický precedent s omezeným dosahem

Před Trumpem nikdy žádný prezident nepoužil zákon IEEPA k uvalení cel. V historickém srovnání musíme jít až k obchodním sporům třicátých let minulého století, abychom našli podobně zásadní zásah soudní moci do obchodní politiky. Předseda Nejvyššího soudu John Roberts ve svém rozhodnutí napsal, že prezident si nárokuje “mimořádnou pravomoc jednostranně ukládat cla neomezeného rozsahu, trvání a dosahu”, ale Trumpova administrativa “neukazuje na žádný zákon”, ve kterém by Kongres tuto pravomoc výslovně udělil.

Klíčový je tu kontext: Ústava dává pravomoc ukládat daně, včetně cel, Kongresu, ne prezidentovi. Jakékoli prezidentské uložení cel proto závisí na tom, zda Kongres tuto pravomoc výkonné moci delegoval. Z právního i politického hlediska je rozhodnutí soudu velmi významné, protože potvrzuje dělbu moci mezi zákonodárnou a výkonnou složkou.

Ekonomická realita: refundace a nové tarify

Nyní, když Nejvyšší soud prohlásil, že IEEPA neautorizuje ukládání cel vůbec, mají dovozci právo na refundace plus úroky za všechny položky, za které platili povinnosti na základě IEEPA. Podle nového odhadu z Penn Wharton Budget Model může tato suma dosáhnout 175 miliard dolarů — částka, která představuje významný zásah do amerického státního rozpočtu.

Navzdory Trumpově rétorice o ekonomických výhodách cel akcie vzrostly po zprávě o rozhodnutí soudu. Trhy zjevně oceňují právní jasnost více než původní celní politiku. Hodin po rozhodnutí soudu Trump oznámil, že plánuje uložit celosvětové desetiprocentní clo pomocí sekce 122 Obchodního zákona z roku 1974, avšak podle tohoto ustanovení lze daně ukládat pouze po dobu 150 dnů.

Z ekonomického hlediska představuje celá situace paradox. Trumpovi zůstává několik nástrojů pro zvýšení cel, ale protože neexistuje přesná náhrada za rozsáhlé pravomoci, které si nárokoval na základě IEEPA, bude muset svá cla budovat formou “patchworku”.

Dopady na českou ekonomiku a export

Pro českou ekonomiku je klíčový především nepřímý dopad. Česká republika má s USA mírné obchodní přebytek ve výši přes 4 miliardy korun ročně, ale vývoz do Spojených států představuje méně než 3 procenta celkového českého exportu. Největší riziko představují nepřímé dopady přes německý trh, který je naší největší exportní destinací.

Česká republika vyváží do USA především vysoce technologické produkty — mobilní telefony v hodnotě 6,4 miliardy korun ročně a elektronové mikroskopy za 6,3 miliardy korun. Česká asociace automobilového průmyslu varovala, že zvýšení cel “masivně” postihne mnoho českých dodavatelů dílů a služeb, zejména ty, kteří dodávají zákazníkům v Německu, což povede k velkým ztrátám objednávek.

Ministerstvo financí odhaduje negativní dopad na český hospodářský růst. Až 20 procent exportu EU směřuje ročně do USA a poptávka po tomto exportu by klesla kvůli růstu cen po zavedení cel, přičemž negativní dopad cel rozhodně nebude okamžitý. Český hospodářský růst by mohl klesnout ještě více na přibližně 1,6 procenta letošního roku, pokud budou ona cla implementována.

Budoucnost obchodu: nová strategie po soudním verdiktu

Je jasné, že prezident má mnoho možností, ze kterých si může vybrat a které by mu umožnily obnovit svou celní agendu, ale jen on sám může rozhodnout, zda stojí za to pokračovat v ekonomické a politické nejistotě. Nepopulárnost cel a nyní rozhodnutí Nejvyššího soudu by mohly Trumpovi poskytnout východisko z celních politik, pokud si ho zvolí. Ve skutečnosti nepotřebuje nutně cla k realizaci své celkové obchodní agendy, která se zaměřuje na vyjednávání dohod s jinými zeměmi. Američtí obchodní partneři jsou ochotni přijít k jednacímu stolu.

Ale Trump je skutečný věřící, když jde o používání cel jako vyjednávacího nástroje. “Prezident musí být schopen jednat a vyjednávat s cly”, řekl Trump republikánům ve Sněmovně reprezentantů v lednu. Zatímco americké podniky a spotřebitelé mohou jásoat nad tím, že soud zrušil Trumpovo druhé nejnovější celní dobrodružství, rozhodnutí soudu bude pravděpodobně jen dočasnou přestávkou v prezidentových pokračujících obchodních válkách. Krátce po rozhodnutí Trump oznámil, že se uchýlí k dalším nástrojům pro obnovení své celní zdi.

Data ukazují jednoznačný trend: Trumpova cla představují největší daňové zvýšení v USA jako procento HDP od roku 1993 a znamenají průměrné zvýšení daní na americkou domácnost o 1 500 dolarů v roce 2026. Klíčové bude sledovat, zda prezident využije právní vítězství opozice jako příležitost k přechodu na diplomatičtější přístup, nebo zda bude pokračovat v hledání nových právních nástrojů pro pokračování své celní politiky. Z historického hlediska je jasné, že obchodní války mají tendenci eskalovat — otázkou zůstává pouze tempo a směr dalšího vývoje.