Válka v Hormuzském průlivu mění hru: kdo opravdu drží karty v rukou?

Představte si, že se pravidla světového obchodu během jediné noci kompletně změní. Právě to se děje v Hormuzském průlivu, kterým normálně protéká pětina světové ropy a plynu. Íránský ministr zahraničí Abbas Araghchi říká, že průliv „je otevřený, ale uzavřený pro naše nepřátele” — což v překladu znamená, že americké a izraelské lodě se můžou jít projet někde jinde. A víte, co je na tom nejhorší? Nejde jen o vojnu někde daleko od nás. Ceny benzínu v České republice už začínají růst a tohle teprve začíná.

Když se obraz války obrátil naruby

Konflikt začal 28. února překvapivým útokem Izraele, při kterém zahynul nejvyšší vůdce Ájatolláh Alí Chameneí. Zpočátku to vypadalo jasně — americká a izraelská letadla operovala beztrestně nad Íránem a mohla zasáhnout tisíce cílů. V Íránu zemřelo při izraelských a amerických útocích více než 1200 lidí, zatímco v Izraeli zahynulo 13 lidí. Asi si říkáte, že je jasné, kdo má navrch, že?

Jenže pak se stalo něco, co Trump evidentně nečekal. Íránské revoluční gardy vydaly varování zakazující průjezd lodí průlivem, což vedlo k faktickému zastavení lodní dopravy. Tankerová doprava poklesla nejprve o přibližně 70 procent a více než 150 lodí zakotvilo mimo průliv, aby se vyhnulo rizikům. Poté doprava poklesla prakticky na nulu. Tohle vás překvapí: iniciativa se během několika týdnů úplně otočila.

Nový nejvyšší vůdce Mojtaba Chameneí, syn zabitého ájatolláha, byl zvolen v neděli a v prvním veřejném prohlášení řekl, že „páka blokády Hormuzského průlivu by měla být nadále používána”. Už to není jen o vojenské síle. Jde o to, kdo dokáže paralyzovat světovou ekonomiku.

Benzínky pláčou, peněženky taky

Mezi 10 až 14 miliony barelů denní dodávky ropy bylo odříznuto od světa kvůli íránskému uzavření Hormuzského průlivu. Ceny ropy vyskočily nad 100 dolarů za barel z předválečné ceny kolem 65 dolarů, barel Brent crude vzrostl na 105,70 dolaru — to je více než 40procentní nárůst od začátku války.

A víte, co to znamená pro českou domácnost? Ceny pohonných hmot už začínají růst na čerpacích stanicích. Když se ropa prodražuje o desítky procent, promítne se to do cen benzínu během týdnů. Není to jen o tankování — dražší doprava znamená dražší potraviny, dražší zboží, dražší skoro všechno. Uzavření průlivu také ohrožuje globální potravinovou bezpečnost, protože průliv je kritickou trasou pro vývoz zkapalněného zemního plynu, hlavní suroviny pro dusíkatá hnojiva používaná k pěstování obilí.

Členské země Mezinárodní energetické agentury, včetně Spojených států, se minulý týden dohodly na uvolnění 400 milionů barelů ropy ze svých rezerv. Jenže 400 milionů barelů by se spotřebovalo pouhých 26 dnů. „Válka na Blízkém východě vytváří největší narušení dodávek v historii globálního ropného trhu,” uvedla Mezinárodní energetická agentura.

Trump hledá spojence, nikdo se nehlásí

Trump oznámil, že „mnoho zemí” pošle válečné lodě k udržení Hormuzského průlivu otevřeného, jmenoval Čínu, Francii, Japonsko, Jižní Koreu a Spojené království. Problém? Británský premiér Keir Starmer řekl médiím: „Nenecháme se vtáhnout do širší války.” Analytik Rodger Shanahan říká, že je „nepravděpodobné”, že se spojenci USA zapojí, protože většina z nich „byla proti této válce od začátku”.

Trump dokonce řekl, že Hormuzský průliv je „něco, co nepotřebujeme”, a argumentoval tím, že jiné země by měly zasáhnout, protože „možná bychom tam vůbec neměli být, protože to nepotřebujeme. Máme hodně ropy, jsme číslo jedna v produkci kdekoli na světě”. Tohle není zrovna motivující projev pro spojence.

Není to jen o tom, že se nikdo nechce zapojit do Trumpovy války. Expert na bezpečnost Andreas Krieg z King’s College London říká, že Trumpova výzva ke koalici „maskuje absenci širšího plánu na řešení uzavření průlivu” a že „neexistuje rychlé vojenské řešení na znovuotevření průlivu, protože Íránu stačí občas zaútočit, aby odradil pojišťovny”.

Lidé uprostřed chaosu

Za všemi těmi čísly a strategiemi jsou skuteční lidé. Libanonští úředníci hlásí, že při izraelských útocích na Libanon zemřelo nejméně 687 lidí, včetně 98 dětí, a intenzivní bombardování vystěhovalo odhadem 700 000 až 750 000 lidí z jejich domovů. Patnáct tisíc pasažérů uvízlo na nejméně šesti velkých výletních lodích v Perském zálivu.

V Íránu zemřelo více než 1200 lidí při izraelských a amerických úderech, zatímco 13 lidí zahynulo v Izraeli a 6 ve Spojených arabských emirátech při íránské odvetě. V Libanonu zabily izraelské údery 570 lidí. A víte, co je na tom nejhorší? Izraelský opoziční vůdce Benny Gantz říká, že současná vojenská kampaň bude pravděpodobně trvat „minimálně několik týdnů”.

Představte si, že žijete v Dubaji, který byl vždycky považovaný za bezpečnou oázu. Spojené arabské emiráty ostře odsoudily íránské útoky na region a řekly, že zasáhly dubajské mezinárodní letiště a některé hotely. Lety byly dočasně pozastaveny a lidé evakuováni z dubajského mezinárodního letiště po incidentu s dronem.

Co to znamená pro váš život v Česku

Asi si říkáte: „Jak se to týká mě tady v Praze nebo Brně?” Víc, než si myslíte. Inflace v České republice se může vrátit kvůli dražší energii a dopravě. Každý nárůst cen ropy o 10 dolarů za barel se obvykle promítne do zvýšení cen benzínu o 2-3 koruny za litr během několika týdnů.

Když se podíváte na čerpací stanice, už teď vidíte první náznaky. Motorka na 95 oktanů se blíží 40 korunám za litr na některých místech. Pokud konflikt bude pokračovat a ceny ropy zůstanou nad 100 dolary za barel, můžete očekávat, že benzín překročí 42-45 korun za litr. To znamená o 200-300 korun navíc za každé natankování.

Není to jen o benzínu. Dražší doprava se promítne do cen potravin, elektroniky, oblečení — prakticky všeho, co se dopravuje po světě. Ministr financí USA Scott Bessent sice říká, že obavy z nedostatku potravin a další inflační krize jsou přehnané a že ropa bude „mnohem nižší” než 80 dolarů za barel za pár měsíců, ale zatím tomu nic nenasvědčuje.

Budoucnost plná otazníků

Trumpova administrativa očekává, že konflikt skončí během týdnů nebo „dříve”, zatímco Izrael CNN řekl, že plánuje pokračovat ve své vojenské kampani nejméně další tři týdny. Nový íránský nejvyšší vůdce Mojtaba Chameneí slíbil udržet námořní tepnu uzavřenou, zatímco další vysoký představitel v Teheránu varoval, že ceny ropy by mohly vystřelit nad 200 dolarů za barel.

Možná právě proto se Trump rozhodl možná odložit plánovaný summit s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem — potřebuje se soustředit na krizi, kterou částečně sám způsobil. USA posílí svou přítomnost v regionu o 2500 námořních pěšáků a útočnou loď USS Tripoli, ale jak to pomůže otevřít průliv, když se nikdo z tradičních spojenců nechce zapojit?

A tím to nekončí. Čím déle bude válka trvat, tím víc se promítne do našich peněženek. Někdy stačí změnit úhel pohledu a uvědomit si, že svět je propojenější, než jsme si mysleli. Válka tisíce kilometrů od nás ovlivňuje cenu každého litru benzínu, každého nákupu v obchodě. Je to připomínka, že v globalizovaném světě neexistuje „jejich” problém — jen náš společný.