Investice za 115 miliard korun: Kalifornie testuje největší plovoucí větrnou farmu světa

Čísla hovoří jasně: projekt v zátoce Humboldt představuje investici přesahující 115 miliard korun a potenciál pokrýt desetinu až patnáct procent energetické spotřeby Kalifornie. Když bude plně funkční, Humboldt Wind Energy Area dokáže produkovat 2,7 až 3,6 gigawattů obnovitelné elektřiny. Na rozdíl od konvenčních větrných turbín, které jsou omezené na hloubku přibližně 60 metrů, plovoucí větrné turbíny mohou být nasazeny v hlubších vodách nad 60 metrů, což dramaticky rozšiřuje využitelnou geografickou oblast pro větrnou energetiku po celém světě. Více než 80 procent světového potenciálu pro větrnou energetiku na moři leží ve vodách příliš hlubokých pro konvenční turbíny s pevným základem.

Technologické výzvy v dosud neprovedeném projektu

Technologie pro tento projekt je teprve v počátečních stádiích, protože nikdo předtím nezkusil postavit plovoucí větrnou farmu v hlubokých vodách Tichého oceánu. Zatímco větrné turbíny budou na plovoucí platformě, musí být stále ukotveny k mořskému dnu. Ve vodách 32 až 96 kilometrů od pobřeží u Humboldt Bay to znamená zabezpečení kabelů mezi 490 až 1280 metry hluboko v oceánu. To je více než desetkrát hlouběji ve vodě, než bylo úspěšně vyzkoušeno v místech jako Skotsko a Norsko.

Plovoucí větrné technologie umožňují přístup k větrným zdrojům v oblastech oceánu, kde hloubka vody 60 až více než 1000 metrů znemožňuje instalace s pevným základem. Tyto hlubší vody často vykazují silnější a více konzistentní rychlosti větrů, což přináší vyšší faktory kapacity a lepší ekonomiku projektů, jakmile kapitálové náklady dosáhnou parity s instalacemi s pevným základem, což se očekává v období 2030 až 2032. Dynamická kabelová technologie představuje technicky náročnou a nákladnou inženýrskou výzvu, protože dynamické inter-array a exportní kabely spojující plovoucí turbíny musí odolávat kontinuálnímu pohybu. Připojení vzdálených hlubokých větrných farem k pozemním sítím vyžaduje dlouhé vysokonapěťové podmořské kabely a komplexní podmořské transformovny.

Inženýrské aspekty projektu musí také počítat s tím, že tyto linky jsou dostatečně volné a silné, aby odolaly silným oceánským proudům. Vody jsou mnohem hlubší u západního pobřeží; vlny jsou větší, delší a energeticky náročnější. Tyto faktory musí být zohledněny při navrhování a testování plovoucích platforem.

Ekonomická realita plovoucí větrné energetiky

Ministerstvo energetiky odhaduje, že náklady na výstavbu a instalaci komerčních plovoucích větrných farem budou asi o 50 procent vyšší než náklady na srovnatelné pole s pevným základem, ale že se nakonec stanou ekonomicky životaschopnými. Podle Schatz Energy Research Center je odhadována skutečná celoživotní odhadovaná celková cena Humboldt transmisního projektu na více než 5 miliard dolarů, což při současných kurzech představuje přes 115 miliard korun.

Náklady plovoucí větrné energetiky prudce klesají, jak se dodavatelské řetězce rozvíjejí, velikost turbín se zvyšuje a instalační techniky se zlepšují. Analytici předpovídají, že levelizované náklady na elektřinu z plovoucí větrné energetiky se přiblíží cenové paritě s větrnou energetikou s pevným základem v této dekádě, což urychlí komerční rozšiřování. Odhaduje se, že jeden gigawatt plovoucího větrného rozvoje v Kalifornii by generoval přibližně 24 000 pracovních míst během šestileté výstavby a více než 600 ročních pracovních míst během provozu.

Klíčové pozorování ukazuje, že 80 procent globálního větrného zdroje na moři je ve vodách hlubších než 60 metrů, přístupných pouze pomocí plovoucí technologie. Plovoucí větrná energetika dosáhne cenové parity s větrnou energetikou s pevným základem do roku 2030 až 2032, jak začne sériová výroba standardizovaných plovoucích zařízení (2027 až 2028), instalační metody dozrají a dodavatelské řetězce se rozšíří. Z ekonomického hlediska jde o technologický skok srovnatelný s vývojem hydraulického štěpení v těžbě břidlicového plynu.

Politické komplikace a federální financování

Projekt už narazil na překážku poté, co Trumpova administrativa stáhla 427 milionů dolarů federálního financování z Humboldt Bay projektu. Trump jasně dal najevo, že nebude podporovat větrné projekty. Na tiskové konferenci v Mar-a-Lago slíbil prezident Trump, že po svém nástupu do úřadu nebudou v Spojených státech postaveny “žádné nové větrníky” a trval na tom, že větrné turbíny zabíjejí velryby, ačkoli vědci uvedli, že neexistují důkazy na podporu takových tvrzení.

Stát Kalifornie má cíle produkovat 25 gigawattů větrné energie na moři do roku 2045, s federální vládou nebo bez ní. Existuje celé portfolio projektů obnovitelné energie, solární, pozemní větrné, větrné na moři, na kterých stát aktivně pracuje, aby měl 100 procent čisté elektřiny ve státě. Harbor District má čas do září 2026, aby získal odpovídající prostředky potřebné k doplnění grantu ve výši 426 milionů dolarů z Ministerstva dopravy, který byl udělen minulý rok.

Jeden vítězný nabízející, německá společnost zabývající se obnovitelnými zdroji RWE, začala minulý rok práci na průzkumu svého 1,6-GW komerčního projektu u oblasti Humboldt Bay nazvaného Canopy Offshore Wind, ale od nástupu Trumpovy administrativy pozastavila práci a snížila počet zaměstnanců, jak uvedla v regulačním podání v březnu. Firma také pozastavila práci na vývoji většího projektu, který vyhrála v federální aukci v roce 2022. V historickém srovnání jde o obdobu situace, kdy byla v třicátých letech minulého století zastavena výstavba přehrad Tennessee Valley Authority kvůli politickým změnám.

Dopady na místní komunity a životní prostředí

Ne všichni obyvatelé a kmeny v Humboldt Bay a blízkém městě Eureka však s projektem souhlasí. Podle nedávného průzkumu provedeného Schatz a Oregon University je 37 procent pro, zatímco 44 procent je nerozhodnutých a 19 procent je proti větrné farmě. Městečko, které bude nejvíce ovlivněno, je malé město Samoa, které podle nejnovější zprávy sčítání lidu má populaci něco málo přes 150 lidí.

Ruth Wortman z Bear River Band of the Rohnerville Rancheria vyjádřila obavy o to, co všechno bagování a kopání udělá s velrybami, lososy, ušnicemi a řasami kelp, které tuto oblast často navštěvují. “Tohle je jen další bitva k boji,” řekla Wortman. “Právě jsme dostali odstraněné přehrady na Klamath a teď chcete dát další destruktivní přerušovač životního cyklu do našeho oceánu”.

V lednu 2024 hostil kmen Yurok první Tribal Offshore Wind Summit v Eureka v Kalifornii. V březnu 2024 Yurok Tribal Council oficiálně hlasovala proti rozvoji plovoucích větrných energetických projektů u pobřeží Yurok. Naopak představitelé jiného kmene v oblasti, Blue Lake Rancheria, podle zprávy Shatz podpořili projekt.

Zároveň existují významné místní obavy o dopad navrhovaného projektu na posvátné kmenové prostory, mořské druhy a ekologii severního pobřeží. Rozsah větrných turbín a použití nové technologie, netestované v takto hlubokých vodách, vyvolává potenciální rizika. Za dvacet let sledování energetických projektů je jasné, že nejčastějším problémem není technologie sama, ale nedostatečná komunikace s místními komunitami před zahájením výstavby.

Výhled a strategické implikace

Do konce roku 2026 Harbor District plánuje dokončit environmentální přezkum navrženého projektu těžkého námořního terminálu pro větrnou energetiku na moři v Humboldt. V roce 2027 Harbor District plánuje začít výstavbu. Do konce roku 2029 plánuje dokončit první fázi. Celkový kalifornský cíl větrné energie na moři je vyvinout 25 GW do roku 2045 pro napájení milionů domovů pomocí plovoucích turbín, počínaje počátečním cílem zadávání 7,6 GW do roku 2035. Do roku 2030 má stát Kalifornie za cíl produkovat nejméně 5 gigawattů elektřiny z větrné energie na moři.

Podle prognóz Global Wind Energy Council může globální kapacita větrné energie na moři dosáhnout přibližně 441 GW do roku 2034. Globální trh plovoucí větrné energetiky byl oceněn na 0,8 miliardy dolarů v roce 2021 a projekce ukazuje dosažení 33,7 miliardy dolarů do roku 2030, což představuje růst o pozoruhodných 51,9 procent ročně. Tato mimořádná růstová trajektorie odráží zrychlující globální posun k hlubokým větrným energetickým zdrojům na moři.

Data naznačují jednoznačný trend: plovoucí větrná energetika přestává být experimentální technologií a stává se komerční realitou. Humboldt Bay projekt představuje testovací případ pro celé západní pobřeží Spojených států. Klíčové bude sledovat, zda se kalifornský stát dokáže vymanit ze závislosti na federálním financování a najít alternativní zdroje. Z historického hlediska jsou obdobné technologické skoky často doprovázeny počátečními politickými turbutencemi, které však dlouhodobě ekonomické výhody překonají. Otázkou není, zda plovoucí větrná energetika uspěje, ale jak rychle se to stane.