Když pragmatismus zvítězí nad ideologií: Mamdani se vrací k likvidaci bezdomoveckých táborů

Newyorský starosta Zohran Mamdani překvapivě obrátil a znovu povolil likvidaci bezdomoveckých táborů, kterou před měsícem zakázal. Rozhodnutí přišlo po vlně kritiky během smrtelné vlny mrazů.

Někdy je politika jako jízda na horské dráze – jeden den jste hrdina progresivců, druhý den vás ti samí lidé proklínají. Přesně to se teď děje Zohranovi Mamdanimu, novému starostovi New Yorku, který právě udělal jeden z těch obratů, které politici nenávidí, ale občas jsou prostě nutné.

Před necelým měsícem, konkrétně 5. ledna, Mamdani s velkou pompou oznámil konec takzvaných ‘sweeps’ – koordinovaných akcí policie a sanitky, které likvidovaly bezdomovecké tábory po celém městě. Bylo to jedno z jeho hlavních volebních slibů. Jenže realita má to do sebe, že se s ideály moc nepáře.

Minulý týden totiž starosta oznámil, že tyto akce obnovuje. Co se stalo? Prostě přišla zima. A s ní smrt – během brutální vlny mrazů zemřelo na ulicích nejméně 20 lidí. Najednou se ukázalo, že ponechat lidi venku v minus deseti stupních možná není ten nejhumánnější přístup, jak si Mamdani původně myslel.

‘Je nepřijatelné, aby New Yorčan musel hledat úkryt venku, ať už na Upper West Side nebo kdekoli jinde ve městě,’ řekl starosta novinářům. Jenže tohle říkal už před měsícem – a přesto zakázal akce, které měly lidi z ulic dostat.

Nový přístup má být jiný než za předchozího starosty Erica Adamse. Místo policie budou akce vést sociální pracovníci z Departmentu služeb pro bezdomovce. Týden budou každý den chodit za lidmi v táborech, přesvědčovat je, aby šli do úkrytu. Až sedmý den přijdou sanitáři a tábor zlikvidují.

Zní to hezky na papíře. Jenže Mamdani slíbil přidat jen 60 nových sociálních pracovníků k současným 2 000. To je jako chtít uhasit požár konvičkou vody. Navíc data z předchozích let ukazují, že z více než 4 100 likvidačních akcí za 18 měsíců se podařilo do trvalého bydlení dostat přesně nula lidí. Do dočasných úkrytů šlo jen 260 z téměř 6 000 vystěhovaných.

Nejironičtější na celé situaci je, že Mamdani si na pozici šéfa městského právního oddělení vybral Stevena Bankse – muže, který byl jedním z architektů současného systému péče o bezdomovce. Banks osm let vedl sociální služby za starosty Billa de Blasia a předtím třicet let bojoval za práva bezdomovců v organizaci Legal Aid Society.

Advokáti pro bezdomovce jsou z Mamdaniho obratu pochopitelně naštvaní. ‘Jsme tím zaskočeni,’ řekl David Giffen z Coalition for the Homeless. ‘Je to politická reakce, která bezdomovcům nepomůže.’ Podle něj tyto akce jen ničí důvěru mezi sociálními pracovníky a lidmi na ulici.

Na druhé straně stojí praktici jako předsedkyně městské rady Julie Menin, která Mamdaniho rozhodnutí označila za ‘důležitý krok vpřed’. ‘Nechat New Yorčany na ulici během extrémního počasí je nelidské,’ prohlásila.

Pravda je, že Mamdani se dostal do situace, kterou nezávidím nikomu. Na jedné straně má progresivní voliče, kteří od něj čekali revoluci v přístupu k bezdomovectví. Na druhé straně má realitu města, kde tisíce lidí spí venku a každou zimu jich část umrzne.

Je snadné kritizovat politiky za to, že mění názory. Ale někdy je změna názoru známkou rozumu, ne slabosti. Mamdani možná zjistil, že mezi ideálem a realitou je propast široká jako řeka Hudson. A možná si uvědomil, že být dobrým starostou znamená někdy udělat nepopulární rozhodnutí, které může zachránit životy.

Čas ukáže, jestli jeho nový přístup bude fungovat lépe než ten starý. Zatím je jasné jen jedno – zima v New Yorku nikoho nešetří, ani progresivní ideály.