Když se spojenci nehádají: Trump zuří na Británii kvůli základnám a Íránu

Diplomatická krize mezi nejbližšími spojenci. Donald Trump stáhl podporu britskému plánu na předání Chagosských ostrovů poté, co mu Keir Starmer odmítl povolit použití RAF základen pro útok na Írán.

Tohle určitě nečekali ani ti nejpesimističtější diplomaté. Donald Trump a Keir Starmer, lídři dvou nejbližších spojenců na světě, si teď vyměňují rány přes sociální sítě kvůli vojenským základnám a íránské hrozbě. A uprostřed toho všeho stojí malý korálový atol uprostřed Indického oceánu, o kterém většina lidí nikdy neslyšela.

Vše začalo v úterý večer telefonátem mezi americkým prezidentem a britským premiérem. Trump podle zdrojů z The Times tlačil na Starmera, aby mu povolil použít britské vojenské základny pro plánovaný útok na Írán. Konkrétně šlo o základnu RAF Fairford v Gloucestershire, kde jsou rozmístěny americké strategické bombardéry, a vzdálený atol Diego Garcia v Indickém oceánu.

Britská odpověď byla jasná: ne. Londýnští právníci se obávají, že by takový útok mohl porušit mezinárodní právo, a Británie nechce být do podobné akce zatažena. Podle dlouhodobých dohod mezi Washingtonem a Londýnem lze tyto základny použít pro vojenské operace proti třetím zemím pouze s předchozím souhlasem britské vlády.

Trump na odmítnutí reagoval bleskově a tvrdě. Ve středu večer na svém Truth Social napsal: ‘Pokud se Írán rozhodne neuzavřít dohodu, může být nutné, aby Spojené státy použily Diego Garcia a letiště ve Fairfordu k likvidaci potenciálního útoku vysoce nestabilního a nebezpečného režimu.’ Dodal, že takový útok by mohl být namířen proti Spojenému království i dalším přátelským zemím.

Ale to nebyl konec. Americký prezident současně stáhl svou podporu kontroverznímu plánu na předání Chagosských ostrovů Mauriciu. Tento krok vypadá jako přímá odveta za britské odmítnutí. ‘Premiér Starmer by neměl za žádných okolností ztratit kontrolu nad Diego Garcia uzavřením nejisté, v nejlepším případě, stoleté smlouvy o pronájmu,’ napsal Trump.

Chagosské ostrovy, vzdálené asi 2 400 kilometrů jižně od Malediv, jsou sice malé, ale strategicky naprosto klíčové. Diego Garcia, největší z nich, hostí jednu z nejdůležitějších amerických vojenských základen na světě. Odtud americké bombardéry typu B-52 a B-2 operují napříč Blízkým východem, jižní Asií i východní Afrikou. Základna byla využita při válce v Perském zálivu, útocích na Afghánistán i Irák.

Britský plán počítal s předáním suverenity nad ostrovy Mauriciu, ale s pronájmem Diego Garcia na 99 let za zhruba 135 milionů dolarů (asi 3,1 miliardy korun) ročně. Starmer argumentoval, že jde o jediný způsob, jak zajistit dlouhodobou budoucnost základny poté, co mezinárodní soudy zpochybnily britské nároky na ostrovy.

Tenze mezi spojenci přichází v nejhorší možný čas. Trump dal Íránu ultimátum – buď do 15 dnů uzavře dohodu o svém jaderném programu, nebo to pro něj bude ‘nešťastné’. Podle některých zdrojů je pravděpodobnost amerického útoku na Írán v příštích týdnech až 90 procent.

Ironie celé situace spočívá v tom, že Británie už podobnou situaci zažila. Loni v červnu, pouhé čtyři dny před americkými údery na íránská jaderná zařízení, Londýn také odmítl povolit použití svých základen. Nakonec americké bombardéry B-2 letěly na svou misi přímo z Missouri – cesta tam a zpět trvala přes 30 hodin.

Tentokrát ale Trump plánuje rozsáhlejší kampaň, která by mohla trvat týdny. Cílem by byly íránské jaderné zařízení, raketové základny, vojenské instalace i velitelská centra. Pro takovou operaci by přístup k základnám v RAF Fairford a Diego Garcia byl neocenitelný.

Britská vláda zatím trvá na svém postoji. Mluvčí uvedl: ‘Rutinně nekomentujeme operační záležitosti. Existuje politický proces mezi USA a Íránem, který Spojené království podporuje. Írán nesmí nikdy být schopen vyvinout jadernou zbraň.’ Současně ale dodal, že pokud by USA posoudily další akci jako nutnou a v britském národním zájmu, Londýn by zvážil povolení použití základen.

Celá aféra odhaluje hlubší problém v transatlantických vztazích. Trump očekává od spojenců bezpodmínečnou podporu svých plánů, zatímco Starmer čelí domácímu tlaku kvůli zapojení do dalšího blízkovýchodního konfliktu. Jeho labouristická vláda má historicky nejnižší podporu a další vojenská dobrodružství by ji mohla politicky pohřbít.

Zda se podaří diplomatům situaci uklidnit, ukážou příští dny. Jisté ale je, že vztahy mezi nejbližšími spojenci procházejí jednou z nejhorších krizí za poslední roky. A uprostřed toho všeho stojí malý korálový atol, který se stal symbolem toho, jak rychle se může geopolitika změnit.