Mars mohl mít oceán dříve než Země. Nové objevy mění pohled na vznik života

Studie z Kodaňské univerzity odhaluje, že Mars byl před 4,5 miliardami let pokryt oceánem hlubokým až 300 metrů. Ledové asteroidy přinesly nejen vodu, ale i organické molekuly klíčové pro život.

Oceán na rudé planetě

Mars možná nebyl vždy tou nehostinnou, rudou pustinou, kterou známe dnes. Podle nové studie z Kodaňské univerzity byl před 4,5 miliardami let pokryt oceánem vody hlubokým nejméně 300 metrů. V některých oblastech mohla hloubka dosáhnout až jednoho kilometru.

‘V této době byl Mars bombardován asteroidy obsahujícími led. Stalo se to během prvních 100 milionů let vývoje planety,’ vysvětluje profesor Martin Bizzarro z Centra pro formování hvězd a planet. Studie publikovaná v prestižním časopise Science Advances přináší překvapivé zjištění – podmínky vhodné pro život mohly na Marsu panovat dříve než na Zemi.

Ledové asteroidy však nepřinesly pouze vodu. Spolu s ní dorazily také biologicky relevantní molekuly, včetně aminokyselin – základních stavebních kamenů života. Tyto organické sloučeniny by mohly vytvořit základ pro vznik primitivních forem života na mladém Marsu.

Když Země ještě nebyla připravena

Zatímco Mars už měl oceány a potenciálně vhodné podmínky pro život, Země procházela katastrofickými změnami. Podle vědců došlo k gigantické srážce mezi Zemí a jinou planetou velikosti Marsu – události, která vytvořila systém Země-Měsíc.

‘Byla to gigantická kolize, která vyhladila veškerý potenciální život na Zemi,’ říká Bizzarro. Mars jako menší planeta vychladl rychleji než Země, což mu paradoxně poskytlo výhodu. Jeho severní část byla pokryta hlubokým mořem s teplými podmořskými prameny – ideálním prostředím pro chemotrofní bakterie.

Vědci tak mají pádné důkazy, že podmínky umožňující vznik života byly na Marsu dávno před Zemí. Tento objev mění naše chápání toho, jak a kde mohl život ve sluneční soustavě vzniknout.

Stopy v meteoritech a současné pátrání

Klíčové poznatky získali vědci díky analýze meteoritů starých miliardy let, které byly kdysi součástí původní marsovské kůry. Tyto kosmické ‘časové kapsle’ nabízejí jedinečný pohled do minulosti rudé planety.

Současné mise na Marsu pokračují v hledání důkazů o dávném životě. Vozítko NASA Curiosity zkoumá záhadné geologické útvary zvané ‘boxwork’ – pavučinové struktury vzniklé působením podzemní vody. ‘Objev boxworků vysoko na hoře naznačil, že hladina podzemní vody musela být vysoká. To znamená, že kapalina potřebná k životu mohla vydržet mnohem déle, než jsme mysleli,’ vysvětluje planetární vědkyně Tina Seegerová.

Nové studie také ukazují, že pod povrchem Marsu se může nacházet voda až v hloubce 19 kilometrů. Pokud by tam skutečně byla, mohla by skrývat mikroorganismy podobné těm, které nacházíme v extrémních podmínkách na Zemi.

Asteroidy jako nositelé života

Paralelně s výzkumem Marsu přinášejí nové poznatky i mise k asteroidům. Vzorky z asteroidu Bennu odhalily přítomnost všech pěti nukleových bází tvořících DNA a RNA, plus 14 z 20 aminokyselin, které tvoří pozemské bílkoviny.

Nedávno vědci z univerzity Tohoku objevili na Bennu dokonce cukry – ribózu a poprvé v mimozemském vzorku i glukózu. ‘Nyní víme to, co by ještě před rokem nikdo netušil: všechny složky potřebné k sestavení molekuly RNA se nacházejí v asteroidu,’ konstatují výzkumníci.

Tyto objevy podporují teorii panspermie – možnosti, že život se může šířit mezi planetami prostřednictvím asteroidů a komet. Nové experimenty dokonce ukázaly, že některé extremofilní bakterie mohou přežít extrémní tlaky vznikající při asteroidních dopadech.

Asteroidy, které se dříve zdály být pouhými nosiči zkázy, se tak ukazují jako potenciální ‘semena života’ – moduly schopné přenášet organické látky napříč sluneční soustavou a možná i mezi hvězdnými systémy.