Zemřel Country Joe McDonald, ikona Woodstocku a protiválečný protestsong

Ve věku 84 let zemřel Country Joe McDonald, legendární zpěvák a spoluzakladatel skupiny Country Joe and the Fish, jehož protiválečná píseň I-Feel-Like-I’m-Fixin’-to-Die Rag se stala hymnou generace protestující proti válce ve Vietnamu.

Odešla ikona šedesátých let

Country Joe McDonald zemřel v sobotu 7. března 2026 v Berkeley v Kalifornii ve věku 84 let. Příčinou smrti byly komplikace spojené s Parkinsonovou chorobou, jak potvrdila jeho manželka Kathy McDonald, se kterou byl ženatý 43 let. Zpěvák a skladatel, vlastním jménem Joseph Allen McDonald, se narodil 1. ledna 1942 ve Washingtonu D.C. a vyrůstal v El Monte v Kalifornii.

Vzestup Country Joe and the Fish

V roce 1965 McDonald spoluzaložil psychedelickou folk-rockovou skupinu Country Joe and the Fish společně s kytaristou Barrym Meltonem. Kapela se rychle stala součástí sanfranciské hudební scény šedesátých let, vystupovala v legendárních klubech jako Fillmore Auditorium a Avalon Ballroom. Jejich debutové album ‘Electric Music for the Mind and Body’ z roku 1967 strávilo 38 týdnů v žebříčcích Billboard a je považováno za zásadní dílo psychedelického rocku.

Skupina se proslavila především díky své protiválečné písni ‘I-Feel-Like-I’m-Fixin’-to-Die Rag’, kterou McDonald napsal v roce 1965 – ve stejném roce, kdy prezident Lyndon Johnson začal posílat pozemní jednotky do Vietnamu. Píseň, inspirovaná stylem Woodyho Guthrieho, byla satirickou oslavou války a předčasné smrti.

Woodstock a ‘Fish Cheer’

Nejslavnějším okamžikem McDonaldovy kariéry se stal jeho výstup na festivalu Woodstock v roce 1969. Před téměř půl milionem lidí předvedl svou protiválečnou píseň ‘I-Feel-Like-I’m-Fixin’-to-Die Rag’ společně s kontroverzním ‘Fish Cheer’ – skandováním, při kterém vedl publikum k vyhláskování slova na ‘F’. Původně skupina používala nevinné ‘F-I-S-H’, ale do roku 1969 se změnilo na vulgarismus.

‘Někteří lidé na Woodstocku mluvili o míru a podobných věcech, ale já jsem mluvil o Vietnamu,’ řekl McDonald v roce 2019. Úvodní skandování označil za ‘vyjádření našeho hněvu a frustrace nad vietnamskou válkou, která nás zabíjela, doslova zabíjela’. Tento moment se stal jedním z nejpamátnějších okamžiků celého festivalu a byl zachycen v dokumentárním filmu o Woodstocku.

Právní problémy a politický aktivismus

Sláva přinesla McDonaldovi i problémy. V roce 1968 Ed Sullivan zrušil plánované vystoupení Country Joe and the Fish ve své varietní show, když se dozvěděl o novém skandování. Krátce po Woodstocku byl McDonald zatčen a pokutován za použití skandování na koncertě v Worcesteru v Massachusetts.

Jeho přátelství s politickými radikály jako Abbie Hoffmanem a Jerrym Rubinem vedlo k tomu, že byl povolán jako svědek v procesu ‘Chicago Eight’ proti organizátorům protiválečných protestů na Demokratickém národním sjezdu v roce 1968. Když začal v soudní síni zpívat svou protiválečnou píseň, soudce ho přerušil slovy: ‘V soudní síni se nezpívá.’ McDonald pak slova pouze recitoval.

Sólová kariéra a celoživotní aktivismus

Po rozpadu Country Joe and the Fish v roce 1971 pokračoval McDonald v sólové kariéře. Za šest desetiletí nahrál přibližně 40 alb a napsal stovky písní. Zůstal věrný svým politickým přesvědčením a pokračoval v psaní protestních písní, včetně skladby ‘Save the Whales’ z roku 1982.

Navzdory své protiválečné aktivitě měl McDonald k Vietnamu rozporuplný vztah. Sám sloužil v námořnictve v Japonsku na konci padesátých let a v devadesátých letech pomáhal organizovat stavbu památníku vietnamských veteránů v Berkeley. ‘Mnozí si pamatovali ošklivé konfrontace, které se během válečných let ve městě odehrály,’ napsal později McDonald o ceremonii. ‘Přesto se atmosféra ukázala být spíše smířlivá než konfrontační.’

Odkaz hudební legendy

Country Joe McDonald zanechává po sobě bohaté hudební i politické dědictví. Byl ženatý čtyřikrát, naposledy s Kathy McDonald, a měl pět dětí a čtyři vnoučata. Jeho vliv na americkou kontrakulturu šedesátých let je nezpochybnitelný – byl jedním z definujících hlasů generace, která čelila společenským otřesům, boji za občanská práva a vietnamské válce.

Jeho hudba kombinovala folk, rock a politické komentáře a zachytila ducha generace hluboce poznamenané válkou. Přestože se proslavil především jedinou písní, jeho celoživotní dílo zahrnuje desítky alb a stovky skladeb. Až do konce života zůstával aktivní – v roce 2015, padesát let po napsání své nejslavnější písně, ji zazpíval na antinukleárním protestu v laboratoři Livermore u příležitosti 70. výročí bombardování Hirošimy.