Když se ‘zvláštní vztah’ rozpadá: Trump vs. Starmer a stín Iráku

Britsko-americké vztahy zažívají nejhorší krizi za poslední roky. Donald Trump ostře kritizuje Keira Starmera za váhání při podpoře úderů proti Íránu, zatímco Tony Blair volá po návratu k bezpodmínečné loajalitě vůči Washingtonu.

Churchill vs. realita

Když Trump v úterý prohlásil, že Starmer ‘není Winston Churchill’, s kterým má co do činění, bylo jasné, že se ‘zvláštní vztah’ mezi USA a Británií dostal do vážných problémů. Americký prezident nesl těžce, že mu britský premiér zpočátku odmítl poskytnout základny pro útoky proti Íránu.

Starmer se totiž rozhodl postupovat opatrně. Když USA a Izrael zahájily 28. února rozsáhlou vojenskou operaci proti Íránu s kódovým názvem ‘Epic Fury’, britský premiér řekl ne. Alespoň zpočátku. Obával se právních důsledků a nechtěl opakovat chyby z minulosti.

‘Byli jsme velmi zklamaní Keirem,’ řekl Trump v rozhovoru pro Telegraph. ‘To se mezi našimi zeměmi pravděpodobně nikdy nestalo,’ dodal s tím, že Starmer se zřejmě obával legálnosti celé akce.

Blair útočí zezadu

Zatímco Trump útočil zepředu, Tony Blair zasadil ránu zezadu. Bývalý labouristický premiér na soukromé akci organizované Jewish News prohlásil, že Británie měla podpořit Ameriku ‘od samého začátku’.

‘Pokud jsou vaším spojencem a jsou nepostradatelným základním kamenem vaší bezpečnosti… raději se ukažte, když vás potřebují,’ prohlásil Blair podle deníku Mail on Sunday. Jeho slova vyvolala bouři nevole v labouristických řadách.

Jeho kritika je o to pikantější, že Blair sám v roce 2003 zatáhl Británii do irácké války po boku George W. Bushe. Tehdy slíbil: ‘Budu s tebou, ať se děje cokoliv.’ Výsledek? 179 mrtvých britských vojáků a mezinárodní skandál kolem neexistujících zbraní hromadného ničení.

Otočka pod tlakem

Starmer nakonec ustoupil. V neděli večer oznámil, že USA mohou používat britské základny – ale pouze pro ‘obranné’ operace. Rozhodnutí zdůvodnil jako ‘nejlepší způsob, jak eliminovat naléhavou hrozbu a zabránit další eskalaci situace’.

Americké bombardéry B-1 Lancer tak získaly přístup k základně RAF Fairford v jihozápadním Anglii a strategicky důležité základně Diego Garcia v Indickém oceánu. Trump ale jeho ústupek označil za příliš pozdní.

‘Spojené království, náš kdysi velký spojenec, možná největší ze všech, konečně vážně uvažuje o vyslání dvou letadlových lodí na Blízký východ. To je v pořádku, premiére Starmere, už je nepotřebujeme – ale zapamatujeme si to,’ napsal Trump na Truth Social.

Domácí tlak a veřejné mínění

Starmerova pozice není jednoduchá. Průzkum YouGov mezi více než 6 tisíci Brity ukázal, že 49 % obyvatel je proti americkým útokům na Írán, zatímco jen 28 % je podporuje. Téměř polovina (46 %) věří, že britská vojenská pozice by měla být čistě obranná.

Ministr zahraničí Yvette Cooper Blairovu kritiku odmítla. ‘Myslím, že musíme poučit se z chyb, které se staly v Iráku,’ řekla v neděli v pořadu Sky News. ‘Úkolem britského premiéra je rozhodovat v národním zájmu Británie, ne v zájmu jiné země.’

Zatímco někteří konzervativci obviňují Starmera ze slabosti, jiní ho naopak kritizují za to, že nakonec základny poskytl. Jeremy Corbyn ho obvinil z opakování ‘Blairovy poslušnosti vůči Washingtonu’ a varoval před zatažením do další ‘nezákonné války’.

Konflikt mezitím pokračuje. Podle íránských zdrojů bylo od začátku útoků zabito přes 1 300 lidí, včetně nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Sedm amerických vojáků přišlo o život a britská základna na Kypru byla zasažena íránským dronem.