Čína schválila kontroverzní zákon o etnické jednotě

Čínský parlament schválil zákon, který podle kritiků dále omezí práva etnických menšin a posílí asimilační politiku prezidenta Si Ťin-pchinga.

Historicky nízký růst a nové zákony

Čínský Národní lidový kongres (NLK) ve čtvrtek schválil balík nových zákonů, včetně kontroverzního zákona o etnické jednotě. Jednání probíhala v rámci každoročního zasedání ‘dvou sezení’, kde se sešli delegáti parlamentu a poradního orgánu komunistické strany. Hlavním tématem letošního shromáždění byl historicky nízký cíl růstu HDP na rok 2026 ve výši 4,5 až 5 procent, který oznámil premiér Li Qiang 5. března. Jde o nejnižší růstový cíl za několik desetiletí, což odráží měnící se priority Pekingu a náročnou domácí ekonomickou situaci.

Zákon o etnické jednotě vstupuje v platnost

Nový zákon o podporě etnické jednoty a pokroku kodifikuje politiku prezidenta Si Ťin-pchinga vůči etnickým menšinám. Více než 2760 delegátů NLK hlasovalo pro jeho přijetí, pouze tři byli proti a tři se zdrželi. Zákon vyžaduje, aby školy používaly mandařínštinu jako výchozí jazyk, což má přednost před jazyky etnických menšin, jako je tibetština, ujgurština nebo mongolština.

Zákon také nařizuje, aby byla mandařínština na veřejných cedulích zobrazována výrazněji než písma etnických menšin. Podle zpráv z Vnitřního Mongolska, kde v roce 2020 probíhaly protesty proti potlačování mongolského jazyka, již některé veřejné cedule upravily tak, aby čínské znaky byly výraznější než mongolské písmo.

Kritika a mezinárodní reakce

Zákon čelí ostré kritice ze strany organizací na ochranu lidských práv. Yalkun Uluyol z organizace Human Rights Watch označil zákon za ‘nestoudný krok Pekingu k legalizaci nucené asimilace a politické kontroly’. Podle něj mnohé z navrhovaných opatření již existují v praxi v Sin-ťiangu, Tibetu nebo Vnitřním Mongolsku.

Zákon také vytváří právní základ pro stíhání lidí nebo organizací mimo Čínu, pokud jejich činnost poškozuje ‘etnickou jednotu’. Tato ustanovení připomínají zákon o národní bezpečnosti, který Čína uvalila na Hongkong v roce 2020.

Širší kontext asimilační politiky

Podle webu NPC Observer byla etnická jednota považována za zvláště důležitou pro Komunistickou stranu Číny. V roce 2025 celé politbyro vedené Si Ťin-pchingem projednávalo návrh zákona, což se podle zpráv nestalo čtyři desetiletí.

Zákon vyžaduje, aby všechny vládní orgány a soukromé podniky podporovaly etnickou jednotu. Zahrnuje také kapitoly o budování ‘společného duchovního domova’ a podporuje rozvoj ‘nových společenských zvyků’, včetně smíšených manželství mezi etnickými skupinami. Rodiče mohou být stíháni za ‘předávání škodlivých názorů’ svým dětem ohledně současné politiky ‘etnické harmonie’.

Ekonomické priority a další zákony

Kromě zákona o etnické jednotě NLK schválil také nový environmentální kodex a patnáctý pětiletý plán pro období 2026-2030. Environmentální kodex představuje jednotný rámec, který nahradí různé zákony o znečištění a ochraně životního prostředí, zatímco Čína směřuje k svým ‘dvojitým uhlíkovým’ cílům – dosažení vrcholu emisí uhlíku do roku 2030 a uhlíkové neutrality do roku 2060.

NLK také schválil roční rozpočet a vládní pracovní zprávu. Nízký růstový cíl HDP odráží pragmatický přístup vlády k uznání strukturálních a cyklických výzev, kterým čelí druhá největší ekonomika světa, při současném aktivním usilování o přiměřenou míru růstu v souladu s vysoce kvalitním rozvojem.