Podivný příbuzný krokodýlů se naučil chodit po dvou: Mláďata lezla po čtyřech, dospělci už stáli vzpřímeně

Paleontologové objevili fascinující plazí druh, který během života změnil způsob pohybu ze čtyřnohé na dvounohou chůzi. Sonselasuchus cedrus žil před 215 miliony lety a překvapil vědce svým neobvyklým vývojem.

Představte si pudla, který se postupně naučí chodit po zadních. Přesně takový byl Sonselasuchus cedrus, podivný příbuzný krokodýlů, který žil před 215 miliony lety v lesích dnešní Arizony. Tento drobný plaz vysoký pouhých 63,5 centimetrů (25 palců) začínal život jako čtyřnožec, ale během dospívání se naučil chodit po dvou.

Objev publikovaný v časopise Journal of Vertebrate Paleontology vznikl díky analýze stovek fosilií z Národního parku Zkamenělý les. Paleontologové z Washingtonské univerzity a Burkeova muzea si všimli nezvyklých proporcí končetin u různě starých jedinců. ‘Analýzou proporcí kostry končetin různých zvířat jsme zjistili, že jejich dvounohý postoj mohl být výsledkem rozdílného růstového vzorce,’ vysvětluje hlavní autor studie Elliott Armour Smith.

Mláďata měla relativně podobně dlouhé přední i zadní končetiny, takže se pohybovala po čtyřech. Během růstu jim ale zadní nohy rostly rychleji a zesilovaly, což postupně vedlo k chůzi pouze po zadních končetinách. Takový vývoj je u příbuzných krokodýlů mimořádně vzácný – většina známých druhů z této linie zůstávala po celý život na čtyřech.

Sonselasuchus patřil mezi shuvosauridy, skupinu archosaurů, kteří žili na konci triasu před 225-201 miliony lety. Tito tvorové nápadně připomínali dinosaury z čeledi ornithomimidů – měli bezzubý zobák, velké očnice a duté kosti. Přesto nejde o přímou příbuznost. ‘Ačkoli jsou podobní ornithomimidním dinosaurům, tyto znaky se vyvinuly samostatně,’ poznamenává Smith. ‘Tato podobnost byla pravděpodobně způsobena tím, že krokodýlí a ptačí linie archosaurů se vyvíjely ve stejných ekosystémech a konvergovaly k podobným ekologickým rolím.’

Název druhu cedrus odkazuje na cedr, jehož příbuzné stromy rostly v triasových lesích. Sonselasuchus žil v hustých jehličnatých porostech, kde mu dvounohá chůze mohla pomoci lépe pozorovat okolí a vyhýbat se predátorům. V triasovém období totiž žili obrovští masožravci jako Postosuchus, pro které by byl pudlovitý Sonselasuchus jen lehkým svačinkem.

Od roku 2014 vědci vykopali z lokality více než 950 kostí patřících tomuto druhu a celkem přes 3 000 fosilií. Naleziště obsahuje pozůstatky nejméně 36 jedinců Sonselasuchus, většinou mladých zvířat. Kromě nich se zde našly fosilie ryb, obojživelníků, dinosaurů i dalších plazů. Tento bohatý nález ukazuje, jak rozmanitý byl život v triasových lesích.

Objev Sonselasuchus mění naše představy o evoluci krokodýlích předků. Zatímco dnešní krokodýly často nazýváme ‘živými fosiliemi’, jejich dávní příbuzní experimentovali s nejrůznějšími způsoby života. Někteří byli mořští plavci, jiní rychlí běžci na souši, další zase býložravci. Sonselasuchus je dalším důkazem, že krokodýlí linie byla v minulosti mnohem pestřejší, než si dokážeme představit.