Když akademická svoboda míří proti židovským studentům: Systémový antisemitismus na Kolumbijské univerzitě

Čísla hovoří jasně: více než 500 studentů vypovědělo před univerzitní komisí o antisemitismu na Kolumbijské univerzitě. Z jejich výpovědí vyplývá obraz systémového selhání, kde se ideologická zaujatость stala důležitější než bezpečnost židovských studentů. Komise zjistila „všudypřítomný antisemitismus” v klubech, učebnách i kolejích, včetně obtěžování, nepřátelských poznámek vyučujících a cíleného útočení na náboženské praktiky. V historickém srovnání jde o nejzávažnější krizi tohoto typu na americké prestižní univerzitě od třicátých let minulého století, kdy Columbia sama zaváděla kvóty omezující přístup židovských studentů.

Dlouhodobá toxicita: Katedra MESAAS jako symbol problému

Problém není nový. Katedra blízkovýchodních, jihoasijských a afrických studií (MESAAS) se už léta stala nechvalně známou jako prostředí nepřátelské vůči studentům s pro-izraelskými názory. Komise identifikovala nedostatek ideologické rozmanitosti ve studiu Blízkého východu, kde fakulta byla téměř výhradně anti-sionistická. Atmosféra na této katedře je natolik jedovatá, že si studenti s pro-izraelskými postoji často ani netroufají zapsat předměty, které by je jinak zajímaly.

„Nejnápadnějším” incidentem podle závěrečné zprávy bylo narušení hodiny vedené izraelským profesorem na začátku jarního semestru 2025. Třída byla jednou z mála dostupných studentům, „kteří nechtěli studovat Blízký východ pouze z anti-sionistické perspektivy”, a aktivisté ji cíleně napadli, protože byla „navržena tak, aby studovala sionismus, namísto aby ho pouze odsuzovala”. Když univerzita tento incident odsoudila a potrestala zapojené studenty, aktivisté odpověděli okupací univerzitní budovy a knihovny, což způsobilo narušení nebo zrušení výuky.

Z ekonomického hlediska má tato situace jasně měřitelné dopady. V září 2024 šest židovských studentů přijatých na Columbia pro akademický rok 2024-2025 odmítlo nabídky kvůli obavám z antisemitismu na kampusu. Když prestižní univerzita ztrácí schopnost přilákat nejlepší studenty kvůli bezpečnostním obavám, jde o systémové selhání s dlouhodobými důsledky pro její pověst i financování.

Profesoři jako katalyzátor nenávisti: Případy Massada a Mamdaniho

Klíčový je kontext konkrétních případů. Joseph Massad, profesor moderní arabské politiky a intelektuálních dějin, má zdokumentovanou historii antisemitských výroků. Údajně se ptal studenta sloužícího v izraelských obranných silách: „Kolik Palestinců jsi zabil?” Nazval vojáky IDF „baby-killing Zionist Jewish volunteers for Israeli Jewish supremacy” a označil sionismus za „genocidní kult”. Pouhých 24 hodin po útoku Hamásu 7. října 2023 publikoval Massad online komentář oslavující „odboj” Hamásu.

Ještě problematičtější je případ Mahmood Mamdaniho, profesora politologie a otce newyorského starosty Zohrana Mamdaniho. V knize „Good Muslim, Bad Muslim” z roku 2004 tvrdil, že „musíme rozpoznat sebevražedného atentátnika především jako kategorii vojáka” a odmítl myšlenku, že sebevražedné bombové útoky jsou barbarské. Časování této publikace není náhodné: vyšla přesně v době, kdy Hamas a další teroristické skupiny přijímaly sebevražedné útoky jako ústřední taktiku druhé intifády.

V roce 2022 Mamdani vysvětloval: „Amerika je genezí toho, čemu říkáme ‚osadnický kolonialismus.’ Americký model byl exportován po celém světě.” Jeho anti-americké, anti-kapitalistické a anti-izraelské přesvědčení podle analytiků ovlivnilo celou jeho kariéru i názory jeho syna.

Atmosféra strachu a institucionální selhání

Mnoho studentů řeklo komisi, že učitelé vydávali morální odsouzení Izraele v nesouvisejících hodinách. Úvodní hodina astronomie začala diskusí o „genocidě” v Gaze a ve třídě úvodní arabštiny učitel naučil studenty větu: „Sionistická lobby je největším podporovatelem Joe Bidena.” Jiný instruktor řekl svým studentům ve třídě o prosazování zájmů, že zprávy o sexuálním násilí páchaném Hamásem byly přehnané nebo vymyšlené.

Čísla dokumentují rozsah problému. Třetí zpráva komise předložila výsledky průzkumu ukazující, že se židovští studenti cítí výrazně méně přijímaní než jejich vrstevníci a obávali se vyjadřovat názory na izraelsko-palestinský konflikt, což zdůrazňuje rozšířený diskomfort v letech 2023–24. Studentka Eden Yadegar vypovídala před Kongresem: „Na Kolumbijské univerzitě je židovská komunita sama. Jsme vyčleňováni, zesměšňováni, obtěžováni, napadáni a obviňováni prostě kvůli naší identitě. Studenti si sundávají kippy a židovské řetízky ze strachu, že se stanou terčem na kampusu”.

Reakce univerzitní administrativy byla nedostatečná. V červenci 2024 prezidentka a provost univerzity oznámili ve společném prohlášení, že tři děkani byli trvale postaveni mimo službu poté, co uniknuté textové zprávy odhalily diskuse o židovském životě na kampusu, které „znepokojivě sahaly k prastarým antisemitským stereotypům”. Třeba poznamenat, že až zveřejnění těchto zpráv přimělo vedení k akci, což ukazuje na systémové selhání dozoru.

Za dvacet let sledování univerzitních krizí mohu potvrdit, že Columbia představuje učebnicový příklad toho, jak se ideologická jednostrannost může stát toxickou pro akademické prostředí. Data naznačují jednoznačný trend: když instituce přestane chránit všechny své studenty rovnoměrně, nevyhnutelně ztratí důvěru širší společnosti i svou morální autoritu. Klíčové bude sledovat, zda nové vedení po změnách v Bílém domě dokáže implementovat skutečné reformy, nebo zda se Columbia stane precedentem pro další prestižní univerzity čelící podobným výzvám.