Válka v Íránu drží české firmy za krk: Ropný šok ženě ceny i náklady do nebývalých výšin

Bez okolků: průměrná cena nafty vystřelila na 46,80 Kč za litr, benzín stojí v průměru kolem 40,83 Kč za litr. To znamená skokový nárůst o více než osm korun během několika týdnů od začátku americko-izraelských útoků na Írán. V bleskovém šetření firmy nejčastěji zmiňovaly růst cen energetických vstupů a pohonných hmot (72,5 % respondentů). Ceny ropy na světových trzích se vyšplhaly z 70 dolarů na téměř 120 dolarů za barel během několika dnů. A tím to rozhodně nekončí.

Blokáda Hormuzského průlivu paralyzuje světové dodávky

Íránská blokáda Hormuzského průlivu narušila 20% světových dodávek ropy a významné objemy zkapalněného zemního plynu. Mezinárodní energetická agentura charakterizuje situaci jako “největší narušení dodávek v historii globálního ropného trhu”. Čísla mluví za vše.

Katar, který dodává 20% světové produkce LNG, vyhlásil po íránských útocích dronů force majeure a zastavil výrobu. Útok na katarský Ras Laffan snížil produkční kapacitu o 17% a oprava potrvá tři až pět let, zatímco ceny LNG v Asii vzrostly o více než 140%. Pro český průmysl, který spoléhá na stabilní dodávky energie, je to rána pod pás.

Pokud konflikt v Íránu brzy neskončí, bude to problém. Je otázka, jestli tuto křehkou konjunkturu českého průmyslu nezastaví začínající energetická krize. Analytici z Oxford Economics označili Českou republiku za jeden z nejvíce zasažených států v EU kvůli vysokému podílu energeticky náročného průmyslu na HDP.

České firmy čelí tsunami nákladů

Průměrný nárůst cen u plynu činí 20%, u elektřiny 13%. Někteří zákazníci si připlatí i několik tisíc korun v ročním vyúčtování. Ministerstvo financí kvůli válce zhoršilo letošní výhled české ekonomiky s riziky vychýlenými směrem k dalšímu poklesu růstu. Firmy to pocítí jako první.

Globální energetický šok zdražuje provozní náklady firem, zejména v dopravě, logistice a letectví. Prioritou se stává posilování peněžních rezerv a omezování nezbytných výdajů kvůli rostoucí nejistotě. Aerolinky jako Air France-KLM připravují contingency plány a ruší některé trasy do Asie kvůli nejistotě s tankováním.

Česká vláda v reakci na skokové zdražování přistoupila k zastropování cen benzinu a nafty. Někteří pumpaři kvůli tomu zavřeli své stanice. Od 8. dubna platí cenový strop na marže čerpacích stanic a snížená spotřební daň u nafty o 2,35 Kč. Tady nejde o krátkodobé řešení, ale o zoufalý boj proti inflačním tlakům.

Ekonomická dominová hra už začala

Březnová inflace zrychlila z únorových 1,4% na 2,3%. Tento náhlý skok ukončil několikaměsíční období cenové stability. Evropské indexy klesly o 6-7% od začátku konfliktu, zatímco americký S&P 500 klesl jen o 2,5% díky postavení USA jako největšího světového producenta ropy.

V Evropě chemičtí a oceláři výrobci uvalili příplatky až 30% kvůli rostoucím nákladům na elektřinu a suroviny. ECB varuje, že dlouhotrvající konflikt spustí období stagflace a potlačí Německo a Itálii do recese. Střední a východní Evropa je obzvláště citlivá na inflační šok z energií, Maďarsko patří mezi nejvíce ohrožené.

I po případném mírovém řešení bude obnova dodávek trvat měsíce nebo roky. Více než 40 energetických zařízení v regionu bylo vážně poškozeno. To znamená, že vysoké ceny energií nezmizí ze dne na den.

Čeká nás bouře? Firmy se musí připravit na nejhorší scénáře

A tím to nekončí. Situace je vážná, ale ne beznadějná. Firmy musí přísněji řídit pracovní kapitál, testovat odolnost vůči vyšším cenám energií a odkládat nezbytné výdaje. Klíčovou proměnnou zůstává průběh blízkovýchodního konfliktu. České firmy, které se teď připraví, mohou tuto bouři přežít a dokonce z ní vyjít posílené.

Íránský konflikt posiluje nutnost obnovitelné energie, protože solární a větrná energetika může snížit zranitelnost vůči vnějším dodávkám. Čísla mluví jasně: současný ropný šok bude formovat ekonomické prostředí minimálně do konce příštího roku. Kdo se nepřipraví, bude platit nejvyšší cenu.