Společný americký a izraelský útok zabil nejvyššího íránského vůdce ajatolláha Alího Chameneího, což vyvolalo bezprecedentní vlnu odvetných úderů napříč celým regionem.
Blízký východ se ocitl v nejhorší krizi za poslední desetiletí poté, co 28. února 2026 společná americká a izraelská operace zabila ajatolláha Alího Chameneího, nejvyššího vůdce Íránu. Šestaosmdesátiletý duchovní, který zemi vedl více než tři desetiletí, zahynul při úderu na svou kancelář v Teheránu spolu s několika členy své rodiny.
Operace s kódovými názvy ‘Roaring Lion’ (Řvoucí lev) ze strany Izraele a ‘Epic Fury’ (Epická zuřivost) ze strany Spojených států zasáhla 24 íránských provincií. Podle íránských médií si vyžádala nejméně 555 obětí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že při útocích zahynulo přes 200 izraelských stíhaček – největší letecká operace v historii izraelského letectva.
Americký prezident Donald Trump označil Chameneího smrt za ‘spravedlnost pro íránský lid’. Útok přišel poté, co Trump dal Íránu ultimátum na ukončení jaderného programu, které vypršelo právě 28. února. Podle amerických zdrojů CIA měsíce sledovala Chameneího pohyb a čekala na vhodný okamžik k úderu.
Íránská státní televize potvrdila Chameneího smrt až v neděli ráno a vyhlásila čtyřicetidenní státní smutek. Spolu s nejvyšším vůdcem zahynuli i jeho dcera, zeť, vnouče a snacha. Tisíce lidí vyšly do ulic íránských měst, aby vyjádřily hněv a požadovaly pomstu.
Írán odpověděl masivními odvetami, které zasáhly nejen Izrael, ale i několik arabských zemí Perského zálivu hostících americké vojenské základny. Íránské rakety a drony útočily na cíle v Kuvajtu, Kataru, Bahrajnu, Spojených arabských emirátech, Saúdské Arábii a Jordánsku.
Nejvíce zasaženy byly americké vojenské základny včetně sídla Páté flotily v Bahrajnu, letecké základny Al Udeid v Kataru a Al Dhafra ve Spojených arabských emirátech. V Dubaji byly slyšet exploze po tři dny v řadě, zatímco v Kataru hlásily úřady úspěšné zachycení všech íránských raket.
Ekonomické dopady konfliktu se projevily okamžitě. Burzy v regionu zaznamenaly prudké poklesy – katarský index klesl o téměř 2 procenta, saúdský o 1,5 procenta. Kuvajt dokonce pozastavil obchodování na burze. Mezinárodní letecké společnosti včetně British Airways, Lufthansa či Qatar Airways zrušily lety do regionu.
Írán také uzavřel strategicky klíčnou Hormuzskou úžinu, kterou prochází značná část světových dodávek ropy. Tah zasáhl největší producenty ropy v zálivu včetně Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů.
Na Chameneího smrt reagovaly i další světové mocnosti. Ruský prezident Vladimir Putin odsoudil zabití jako porušení mezinárodního práva, zatímco čínské ministerstvo zahraničí vyjádřilo ‘hluboké znepokojení’ nad vývojem situace.
Nejasná zůstává otázka Chameneího nástupce. Podle íránské ústavy by ho mělo zvolit Shromáždění expertů, ale v současné chaotické situaci byla ustanovena dočasná tříčlenná rada vedení. Tu tvoří člen Shromáždění expertů Alireza Arafi, prezident Masúd Pezeškján a nejvyšší soudce Gholam-Hossein Mohseni-Ejei.
Konflikt se mezitím rozšiřuje i na další fronty. Hizballáh z Libanonu zahájil útoky na severní Izrael, což přimělo izraelské síly k odvetným náletům. Situace tak hrozí přerůst v regionální válku, která by mohla vtáhnout celý Blízký východ do nejhorší krize za desetiletí.
Trump mezitím pohrozil, že pokud Írán bude pokračovat v útocích, ‘zasáhneme je silou, jaká nebyla nikdy předtím spatřena’. Bombardování íránských cílů má podle jeho slov pokračovat ‘po celý týden nebo tak dlouho, jak bude potřeba’.
Leave a reply
Czech-press.cz je nový hráč ve světě žurnalistiky
